Náhodné stránky webu
- (01.12.2016) Jak se projevuje městnavá papila - příznaky, projevy, symptomy, léčba, příčina
- (01.08.2016) Jak se projevuje syndrom ruka-srdce, Holtové-Oramův syndrom, Holt-Oram syndrome - příznaky, projevy, symptomy, léčba, příčina
- (01.04.2013) Etiketa a slušné chování - kojení na veřejnosti, kýchnutí, spropitné, sauna
- (30.04.2012) Jak se projevuje plochá noha, plochonoží - příznaky, projevy, symptomy
- (31.03.2010) Právo na proplacení práce načerno - jak se bránit, jak postupovat
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Otec, přítel, manžel je lakomec - skutečné příběhy žen |
![]() |
Neděle, 18. červenec 2010 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 14948x |
![]() Manžel má pro sebe statisíce, já mám 6000 na celou domácnost
Manžel vydělává slušný peníze a já jsem na mateřský. Po zaplacení všech
poplatků mi zbyde na měsíc 6000 na jídlo a domácnost. Šetřím jak se dá,
ale někdy prostě ulítnu a koupím si něco na sebe nebo děti trochu
dražšího. V tom momentě je oheň na střeše, jak neumím šetřit a že ho dřu z kůže.
Jenže manžel má ještě druhý příjem, který do roka dělá několik set tisíc a do těchto peněz mi nic není. Tyto peníze jdou pouze na jeho koníčky a sem tam když něco vybouchne v domácnosti. To mi je ale potom vyčteno, že jsem měla našetřit a on to doplácí ze svého. Už mne to štve, je to život bez radosti, bez dopřání hezkých maličkostí. A každý den hádka kvůli penězům, že nešetřím. Přítel si schovával pomeranče v autě, aby mi nemusel dát
Můj přítel byl skrblík. Když jsme byli v restauraci, kavárně, cukrárně, vždy chtěl, abychom platili každý za sebe. Když byl u mě, snažil se kupovat co nejméně potravin (v podstatě jsem ho živila já). Občas z bytu zmizel a když se vrátil, měl v ruce pomeranč. Když jsem šla okolo auta, našla jsem v něm igelitku s ovocem. Ovoce měl schválně v autě, aby mi nemusel nic dávat.
Jednou se stalo, že přinesl domů plátek vepřového masa a důležitě řekl, abych z toho udělala oběd. Asi tušíte jak to dopadlo ... dnes jsem s jiným mužem a už jen s úsměvem na tváři vzpomínám. Soused (manažer firmy) nám házel pleny do popelnice, aby nemusel platit další popelniciRáda bych se s vámi podělila o vtipný příběh mého souseda skrblíka, který by si skutečně nechal pro korunu koleno vrtat. Už od prvního pohledu se mi zdálo, že má v hlavě místo mozku kalkulačku.Tak například, když se mu narodilo první dítě, zapnul tu svoji kalkulačku a zjistil, že bude nejekonomičtější zůstat u rodičů, nechat se živit, na nic nepřispívat, vždyť přece každý začátek je těžký a staří důchodci už peníze na nic nepotřebují... Při druhém dítěti již bydlel s manželkou ve svém, ale veškeré špinavé prádlo (protože si „zatím" nestihli koupit pračku) si vozili prát k rodičům. To trvalo dva roky. S třetím dítětem se osamostatnili natolik, že již měli vlastní pračku a museli prát za své, začali tedy kupovat jednorázové papírové pleny, jenže se naskytla téměř hamletovská otázka, kam s tím? Náš milý soused ovšem nelenil a zřejmě si bystře spočítal, že by měl brzy plnou popelnici, a tak začal nenápadně v noci potmě přidávat tajemné tašky do popelnic svých sousedů, pěkně na střídačku, což se ovšem po nějaké době samozřejmě provalilo a nezůstalo bez odezvy. Nicméně, děti odrostly, a tak pleny již nebyly potřeba. Jednoho krásného horkého letního dne se vydali na dovolenou do Chorvatska s firemním autem přecpaným jídlem odshora až dolů, snad ještě z výfuku trčela štangle vysočiny. Na tom by vzhledem k typické české povaze nebylo nic zvláštního, kdyby potom později nevyprávěly jejich děti našim dětem, že jim tatínek po cestě nedal napít, najíst, protože se přece nikde nebude stavět na záchod. Za celou cestu tedy udělali jen jednu přestávku, která stejně byla víceméně pro tatínka, a když pak všichni spatřili moře, šly na ně mrákoty, že už si nepřáli nic víc než být doma. Historku s přejetým zajícem nám s velkým nadšením vyprávěl on sám. Ráno při cestě ráno do práce srazil autem zajíce, tak zastavil a hodil ho vzadu do kufru. Jenže začínalo být horko, tak si milého zajíce z kufru odložil „do stínku“ pod auto. Jenže když večer odjížděl z práce, tak na něj zapomněl a nechal ho tam ležet. Doma vyprávěl ženě, co pro ně nemá za překvapení, když si to uvědomil a nelenil tedy a vydal se pro něj, ačkoliv mu muselo být jasné, jak asi zajíc bude po celodenní šichtě v letním dni vypadat. Přijel, viděl a ujel... Auto pronásledovalo pouze hejno much a velký puch. Pojal to jako vtipnou historku, ale my jen nechápavě kroutíme hlavou, kam až je ochotný zajít. Nutno dodat, že náš soused nepatří k sociálně slabší skupině, nýbrž jsou oba s manželkou vysokoškolsky vzděláni a on pracuje na manažerském postu...Otec před námi (dětmi) schovával mandarinky do sklepa, měl v roce 1982 půl milionu pod vanou!
|