Přišlo to, čeho jste se vždycky bál nebo bála: je konec. Už nebude následovat happy end, červená knihovna se nekoná, ta patří jen do starých románů. Nastal čas vyrovnat se s faktem, že společný život skončil. Skončily sny, plány, naděje, podpora citová i finanční. Co dělat, abyste se z toho nezbláznili?

Rada zachovejte klid by byla směšná, nechte volný průchod svým emocím

Jsou situace, ve kterých by klid nezachoval ani pánbůh. Rozvod k nim patří. Klid zcela jistě nezachováte. Zejména když zjistíte, že manželství navzdory vašim tajným nadějím skončilo doopravdy a s plnou parádou.
Co dělat? Zuřte, křičte, plačte. Máte na to právo. Máte právo cítit smutek, lítost, vztek.

Cítíte se nejhůř, jak kdy? Je to přirozené.

Procházíte šokem. Možná se vám točí hlava, možná máte pocit, že omdlíte, možná nemáte chuť k jídlu. Nějakou dobu budete špatně spát. S tím vším počítejte. Vykřičte se z toho, zavolejte někomu (rodinnému příslušníkovi, kamarádovi, kamarádce, sestře, bratrovi, mámě, otci, sousedce), jezte to co vám chutná - čokoládu, zrmzlinu, přiměřeně i alkohol. Pusťte si film, i když děj patrně nebudete vnímat. Běžte s kamarády nebo kamarádkami ven, dělejte něco nově nebo jinak. Podku rozvodem trpíte, nemějte doma věci po manželovi, manželce.
 

Rozumně promluvte s dětmi

Tady určitě neplatí žádné: zatloukat, zatloukat, zatloukat... Děti nejsou hloupé, ba naopak, jsou vůči napětí v rodině velmi citlivé.
Budou smutné, ale i ony na to mají právo vědět co se děje. A v prvé řadě musí vědět, že se i přes ukončení manželství rodičů na rodičovské lásce k dětem nic nemění.
Nikdy nedopusťte, aby dítě bylo nuceno mezi rodiči volit. Očerňování partnera je v tomto případě tabu.
 

Jak bude vypadat období krátce po rozvodu?

Pravděodobně velice mizerně. Smiřte se s tím, že váš pracovní výkon poleví, že se vám nebude chtít nic dělat, s nikým mluvit, možná se uzavřete do samoty.
Jen si hlídejte, aby to netrvalo příliš dlouho. Dlouhotrvající dobrovolná izolace je zhoubná a kam by vedly dlouhotrvající problémy s pracovní výkonností, to si asi umíte představit.
 

Ale vždyť rozvodem život nekončí

To vám možná probleskne myslí pár měsíců po rozvodu. Rozvádí se bezmála polovina manželských párů, a nějak to prostě přežijí. Důsledně dodržujte každodenní program, až puntičkářsky si plňte své povinnosti. V případě krize požádejte o pomoc své nejbližší či psychologa.

Zdaleka z toho nejste venku, vždyť stále cítíte naději, že jednoho dne třeba zavolá nebo dokonce přijde...
 

Jako na houpačce

Jste jako na houpačce: jednou dole, jednou nahoře. Od rozvodu uplynul půlrok. Na večeři s kamarádkou nebo na pivu s kamarádem jste se cítili výtečně.
Den nato jste seděl sklesle s cigaretou nebo seděla v obýváku a brečela nad starými fotografiemi.
 

Já se tomu mizerovi... nepomstím!

Od rozvodu uplynulo deset měsíců. Vyhodila jste věci, které u vás zapomněl, album odnesla na půdu.
Změnila jste barvu vlasů a očí (máte barevné kontaktní čočky), přestala tolik pít a občas se přistihnete, že se umíte dlouze a hlasitě smát, tak jako dřív. Možná to neradi slyšíte, ale chce to čas ...

Máte zájem o další články týkající se rozvodu manželství? Pokračujte zde.