Kurzy psychologie ŽLUTÁ SOVA jsou výukové kurzy zaměřené na psychologii a určené pro každého, kdo má o psychologii zájem. Nepotřebujete žádné vědomosti z psychologie - vše je psané srozumitelně a všechny odborné pojmy jsou vysvětlené a přeložené do češtiny. Kurz je tvořen deseti lekcemi a každá z těchto lekcí (s výjimkou poslední desáté, kterou tvoří velký závěrečný test) obsahuje mnoho informací, testy, anglická slovíčka a podněty k samostatnému zamyšlení. Z každé lekce dostanete na e-mail shrnutí.

___
___

Kdo kurzy vytvořil

Co se v kurzech dozvím?

Musím kurzy procházet od prvního dílu?

Kurzy psychologie I – Základy psychologie I

Seznámíme se s úplnými základy: co je psychologie a co není, kdo je psycholog na rozdíl od psychiatra, jak psychologie vznikla, řekneme si o S. Freudovi a jeho psychoanalýze.
10 lekcí
Spustit kurz

Kurz psychologie II – Základy psychologie II

Podíváme se na základní psychické funkce – vědomí, pozornost, spánek, paměť, vnímání a také na jejich poruchy.
10 lekcí
Spustit kurz

Kurz psychologie III – Základy psychologie III

Budeme pokračovat v psychických funkcích - na řadu přijdou zajímavá témata myšlení, motivace, emoce a poruchy těchto funkcí.
10 lekcí
Spustit kurz

Kurz psychologie IV – Psychický vývoj člověka

Řekneme si o vývojové psychologii neboli jak člověk vznikne, narodí se, roste a zaniká. Vývojová psychologie sleduje změny v psychických procesech a osobnosti člověka během jeho životního cyklu.
10 lekcí
Spustit kurz

Můžete se tím živit

Pokud je tohle váš cíl, zamiřte na některou z univerzit, kde se psychologie přednáší. Jednooborovou pětiletou (tedy tu "pravou") psychologii najdete na univerzitách v Brně, Olomouci a Praze. Pak můžete volit dvouoborovou psychologii – psychologie v trochu redukované podobě se přednáší společně s dalším oborem, např. sociologií nebo pedagogikou.

Většina těchto oborů se otevírá pro denní studium, ale sem tam najdete i něco kombinovaného neboli dálkového. Protože je vždycky o hodně víc zájemců než volných míst, přijímací zkoušky bývají obtížné. Je potřeba se na ně dobře připravit a v tom vám můžou pomoci i tyto programy Žluté sovy.

Po třech letech (úspěšného) studia je z vás bakalář, po pěti letech magistr. Od magistra není daleko k získání tzv. malého doktorátu PhDr. psaného před jménem. A kdo má trpělivost a spíš akademické ambice, může studovat dál a získat tzv. velký doktorát PhD, psaný za jménem, který nahradil dříve užívané CSc. a DrSc. Když budete publikovat a přednášet, můžete se časem ucházet o písmenka doc. a prof.

To by byly tituly a teď co s tím v praxi. Mnoho absolventů míří do různých psychoterapeutických výcviků. Z některých se pak psychoterapeuti – kliničtí psychologové i stanou. Chce to zvládnout postgraduální studium na Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, vytrvat několik let na praxi a vydat několik desítek tisíc korun (suma ovšem může být snadno i šestimístná). Můžete se také stát samostatným psychologickým poradcem – stačí rok až tři roky praxe a živnostenský list. Můžete dělat v reklamě, ve věznici, v personální agentuře nebo např. ve škole. Finanční ohodnocení je různé od celkem nuzných platů pro začátečníky ve státních službách po skoro právnické honoráře šikovných soukromníků.

Aplikovaná psychologie je práce s lidmi a nemá cenu říkat, že je nelehká, protože kdo to nezkusil, často si myslí "co je na tom těžkého, jenom sedět a povídat si s lidmi". Chce to velkou pokoru a chuť neustále kultivovat svou osobnost.

I mezi psychology se ale uplatní také takové osobnosti, které nevyhledávají společnost druhých lidí, obzvláště se pak vyhýbají takovým, kteří po nich něco chtějí. Jejich šance je ve výzkumu a vzdělávání.

Nemusíte se tím živit

Můžete se naučit lépe porozumět sobě a lidem z okolí a pracovat na vlastní osobnosti. Raději nepodléhejte iluzím, že budete pomáhat lidem z rodiny, přátelům atp., protože to je vždycky hodně ošidné.

Ale můžete se stát sebe-vědomou osobností, která se má ráda; člověkem s velkým pochopením pro sebe i druhé, úspěšným v mezilidských vztazích a můžete dosáhnout celkově vetší spokojenosti.

Když se naučíte něco z psychologie, tak také uspokojíte svou touhu po vědění.

Jde o mnoho podoborů, z nichž nejdůležitější jsou tyto:

• Obecná psychologie – to jsou úplné základy. Základní přístupy v psychologii, psychické procesy jako vnímání, myšlení, paměť nebo motivace. Kdo to s psychologií myslí vážně, nemůže "obecku" vynechat. Až bude později řeč o vnímání schizofreniků nebo chválení/trestání dítěte, budou tyto informace k pochopení nezbytné.
• Vývojová psychologie – psychický vývoj člověka. Jak se mění lidská psychika, osobnost, jednotlivé procesy během životního cyklu. Opět zcela základní disciplína. Přináší mnoho informací o dětství – dítě není malý dospělý, zpracovává realitu úplně jinak. Ale také o dospělosti, stáří a umírání.
• Psychologie osobnosti – zkoumá, v čem se mezi sebou lišíme. Náplň – temperament, osobnostní vlastnosti, vůle, motivace a další. Pilíř pro pokusy o odhadování druhých lidí.
• Sociální psychologie – člověk mezi lidmi, jak přítomnost druhých ovlivňuje naše myšlení a jednání. Toto je velmi zajímavý obor, zkoumá přitažlivá témata blízká všem z nás – jak spolupracujeme, soupeříme, máme se rádi a nesnášíme se, proč a kdy jsme agresivní, kdy jsme ochotní pomoct jinému... Sice to není úplně nejzákladnější disciplína, ale můžete s ní klidně začít, protože vás vtáhne (a základy si nastudujete dodatečně).
• Dějiny psychologie – sice se na uviverzitách učí společně s obecnou psychologií nejdřív, ale podle našeho názoru je doceníte spíš později. Jde o přehled filozofických směrů až ke vzniku samostatné psychologie na konci 19. století a dále pak vývoj samotné psychologie stále ovlivňované (mimo jiné) filozofií, biologií a sociologií.
• Psychodiagnostika – o diagnostických nástrojích používaných v psychologii. Do toho by se každý pustil nejraději hned, ale bez důkladných základů to nemá nejmenší smysl. Předložit dotazník a vyhodnotit ho podle manuálu, to není žádné umění. Ale vyčíst informace mezi řádky, poznat, kdy vám klient lže, kdy by chtěl něco říct... to jsou ty nejpodstatnější informace a k nim se člověk dohrabává pomalu.
• Psychopatologie – o poruchách psychiky. Pro mnoho lidí přitažlivý obor, protože je "o nemocech". Skutečně, tyto informace jsou zajímavé, přinášejí nový pohled na duševní poruchy a na ty, kdo jimi trpí. Před psychopatologií je potřeba zvládnout aspoň základy psychologie, vývojovou psychologii a psychologii osobnosti.
• Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky. Učí se přehled různých terapeutických přístupů – a je jich požehnaně. Psychoterapeutem se ale nestanete ani takhned – říkat si tak smí jen člověk s vystudovanou psychologií, dále s postgraduálním vzděláním a psychoterapeutickým výcvikem. Ale je zajímavé se o terapii něco dozvědět a můžete tak přispět ke zrání své osobnosti.
• Je toho ještě víc – pedagogická psychologie, poradenská psychologie, patopsychologie, enviromentální psychologie, ekonomická psychologie, psychologie práce a organizace, dopravní psychologie etc. etc.

Autor textu: PhDr. Michaela Peterková