Náhodné stránky webu
- (12.09.2016) Vajíčka ženy a kryokonzervace - jak dlouho mohou být zamrazená a kolik Kč to stojí?
- (11.12.2017) Jak správně sedět u počítače aby nebolela záda, šíje a nepřišla únava
- (10.01.2008) Ryba - muž - psychologické vlastnosti znamení
- (31.05.2016) Existuje někde pro nás ten pravý, ta pravá pro náš život - tedy ideální druhá polovička (zamyšlení)
- (09.06.2014) Hluchavka bílá - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Jak vzniká ateroskleróza (zvápenatění tepen) - příběh o cévách, cholesterolu a prevenci |
![]() |
Pondělí, 11. duben 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 4208x |
___ ___ Pohled dovnitřCévní stěna se skládá ze tří vrstev. Nejvnitřněji je uložena výstelka. Taje tvořena plochými nesmáčivými buňkami. Střední vrstva je složena z buněk hladké svaloviny orientovanými kruhovitě a do spirály. Vnější vrstvu tvoří vazivo. V něm probíhají nervy a cévy určené pro výživu a ovládání hladké svaloviny cév. Tepny mají silnější vrstvu svaloviny než žíly. Cévy jsou rozvedeny ke všem orgánům a buňkám.
Veřejný nepřítelSlovo cholesterol známe všichni. Víme, že znát „svůj cholesterol“ je pro hodnocení našeho zdravotního stavu velice důležité. Cholesterol zčásti vytvářejí naše játra a zčásti jej do těla vpravujeme společně s živočišnými tuky. Naše cévy se s jejich vysokou konzumací vyrovnávají po svém - ukládají částečky cholesterolu do své stěny v podobě aterosklerotických plátů. Ty jsou nejprve mikroskopické, postupem času ale nabývají na objemu. Cokoli se během života ve stěně cévy usadí, přispívá k větší pravděpodobnosti onemocnění kornatěním - aterosklerózou. To je proces, který může trvat mnoho let, aniž bychom si všimli, že se něco děje. V prasklinkách ve stěně cévy či aterosklerotického plátu se usazuje sražená krev. Přestože se většinou stačí rychle rozpustit, někdy může utvořit tak velkou sraženinu, že cévu ucpe vmetkem. Ten se pak může utrhnout a ucpat jinou cévu blíže k srdci či v mozku a způsobit tak buď infarkt, nebo cévní mozkovou příhodu. Případně vytvoří výduť či městek, ve kterém – jak název napovídá - se městná krev. Pokud výduť praskne, hrozí masivní krvácení, jež bývá dost často neslučitelné se životem.
Nebezpečí odvráceno!Všechno tedy začíná poškozením a soustavným dalším narušováním cévní stěny a na aterosklerotickém plátu. Dochází při tom také k aktivaci krevních destiček - to jsou krevní elementy zodpovědné za tvorbu krevních sraženin. Jako základ léčby pacientů, u nichž je vysoké riziko tvorby sraženin na aterosklerotickém plátu, se podávají tzv. protidestičkové léky (antiagregancia - působí proti srážení krve). Pokud se užívají preventivně, snižují relativní riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody a také riziko úmrtí na ně.
Zdravé tuky jsou základVe věkové kategorii nad 50 let má nevhodnou hladinu krevních tuků více než polovina osob u nás. Přitom nelze jednoduše říci, jaká je „správná“ hladina cholesterolu. Závisí totiž na celkovém riziku cévních chorob. Snižování hladiny cholesterolu a dalších krevních tuků představuje základ strategií prevence i léčby oběhových onemocnění. Lékaři proto u každého rizikového pacienta zahajují léčbu změnou jídelníčku a snahou o zvýšení pohybové aktivity. Nejdůležitější je snížení spotřeby živočišných tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny - hlavní spouštěče produkce cholesterolu v organismu. Důraz se klade na zvýšenou konzumaci nenasycených mastných kyselin a vlákniny. Základem jídelníčku jsou mořské ryby, výrobky z celozrnné mouky, zelenina a ovoce a vhodný pitný režim. |
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------