Nová témata diskuze

Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Texty Zdraví, životní styl Jak vzniká ateroskleróza (zvápenatění tepen) - příběh o cévách, cholesterolu a prevenci

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Jak vzniká ateroskleróza (zvápenatění tepen) - příběh o cévách, cholesterolu a prevenci Email
Pondělí, 11. duben 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 3410x

jak-vznika-ateroskleroza-zvapenateni-tepen-pribeh-o-cevach-cholesterolu-a-prevenciOd prvního mikroskopického aterosklerotického plátu na vašich cévách až k jejich ucpání je sice poměrně dlouhá cesta, ale také ji bohužel můžeme proběhnout ve zrychleném tempu. Onemocnění srdce a cév zaviní více úmrtí než zhoubné nádory. Dá se jim však předejít, a pokud jste už třeba prodělali infarkt nebo cévní mozkovou příhodu, následná léčba by vám měla pomoci vyhnout se dalšímu kritickému stavu.

___

___

Pohled dovnitř

Cévní stěna se skládá ze tří vrstev. Nejvnitřněji je uložena výstelka. Taje tvořena plochými nesmáčivými buňkami. Střední vrstva je složena z buněk hladké svaloviny orientovanými kruhovitě a do spirály. Vnější vrstvu tvoří vazivo. V něm probíhají nervy a cévy určené pro výživu a ovládání hladké svaloviny cév. Tepny mají silnější vrstvu svaloviny než žíly. Cévy jsou rozvedeny ke všem orgánům a buňkám.

 

Veřejný nepřítel

Slovo cholesterol známe všichni. Víme, že znát „svůj cholesterol“ je pro hodnocení našeho zdravotního stavu velice důležité. Cholesterol zčásti vytvářejí naše játra a zčásti jej do těla vpravujeme společně s živočišnými tuky. Naše cévy se s jejich vysokou konzumací vyrovnávají po svém - ukládají částečky cholesterolu do své stěny v podobě aterosklerotických plátů. Ty jsou nejprve mikroskopické, postupem času ale nabývají na objemu. Cokoli se během života ve stěně cévy usadí, přispívá k větší pravděpodobnosti onemocnění kornatěním - aterosklerózou. To je proces, který může trvat mnoho let, aniž bychom si všimli, že se něco děje. V prasklinkách ve stěně cévy či aterosklerotického plátu se usazuje sražená krev. Přestože se většinou stačí rychle rozpustit, někdy může utvořit tak velkou sraženinu, že cévu ucpe vmetkem. Ten se pak může utrhnout a ucpat jinou cévu blíže k srdci či v mozku a způsobit tak buď infarkt, nebo cévní mozkovou příhodu. Případně vytvoří výduť či městek, ve kterém – jak název napovídá - se městná krev. Pokud výduť praskne, hrozí masivní krvácení, jež bývá dost často neslučitelné se životem.
Jakmile k některé z uvedených situací dojde, nic už není jako dřív. Srdce po infarktu může mít nižší výkon (chronické srdeční selhání), nastává dusnost, zvyšuje se riziko dalších recidiv, či dokonce náhlého úmrtí.

 

Nebezpečí odvráceno!

Všechno tedy začíná poškozením a soustavným dalším narušováním cévní stěny a na aterosklerotickém plátu. Dochází při tom také k aktivaci krevních destiček - to jsou krevní elementy zodpovědné za tvorbu krevních sraženin. Jako základ léčby pacientů, u nichž je vysoké riziko tvorby sraženin na aterosklerotickém plátu, se podávají tzv. protidestičkové léky (antiagregancia - působí proti srážení krve). Pokud se užívají preventivně, snižují relativní riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody a také riziko úmrtí na ně.
Mezi nejznámější preventivní protidestičkové léky patří kyselina acetylsalicylová. Tato látka byla dlouho používaná pro svou schopnost tlumit bolesti a snižovat horečku. Vědci však teprve poměrně nedávno zjistili, že kyselina acetylsalicylová také „umí“ ovlivňovat srážení krve. Jak? Brání shlukování krevních destiček. Když se aktivují krevní destičky, uvolní se látka, která podporuje srážení, shlukování destiček a stažení cév. Jmenuje se tromboxan A,. A zatímco u jiných onemocnění, jež souvisejí se srážením krve, krevní destičky zabraňují vykrvácení, v případě trombu v cévě jde o opačný případ. Kyselina acetylsalicylová tvoření trombu nedopustí. Díky novým formám léku, které šetří žaludeční sliznici, mohou tuto látku preventivně užívat i jedinci, kteří dříve nemohli. V každém případě je žádoucí se o preventivním užívání kyseliny acetylsalicylové poradit s lékařem.

 

Zdravé tuky jsou základ

Ve věkové kategorii nad 50 let má nevhodnou hladinu krevních tuků více než polovina osob u nás. Přitom nelze jednoduše říci, jaká je „správná“ hladina cholesterolu. Závisí totiž na celkovém riziku cévních chorob. Snižování hladiny cholesterolu a dalších krevních tuků představuje základ strategií prevence i léčby oběhových onemocnění. Lékaři proto u každého rizikového pacienta zahajují léčbu změnou jídelníčku a snahou o zvýšení pohybové aktivity. Nejdůležitější je snížení spotřeby živočišných tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny - hlavní spouštěče produkce cholesterolu v organismu. Důraz se klade na zvýšenou konzumaci nenasycených mastných kyselin a vlákniny. Základem jídelníčku jsou mořské ryby, výrobky z celozrnné mouky, zelenina a ovoce a vhodný pitný režim.
Je-li nemocný navíc diabetikem, měl by svůj stav udržovat pod kontrolou. Mezi ovlivnitelné faktory patří kouření - vyplatí se proto nadobro s ním skoncovat. Další nezbytnou součástí léčby nemocného se zvýšenou hladinou krevních tuků by mělo být zvýšení pohybové aktivity. Doporučuje se alespoň 30 minut nepřerušované pohybové aktivity denně - např. rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání.

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny