Tzv. nemocenská je sociální dávka, která nahrazuje ucházející příjem účastníkům nemocenského pojištění (povinně pojištěným zaměstnancům a též dobrovolně pojištěným osobám samostatně výdělečně činným), jež byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jimž byla nařízena karanténa; dále v době ústavní péče nebo komplexní (zdravotní pojišťovnou plně hrazené) péče lázeňské apod. (Lázeňská péče příspěvková nezakládá pracovní neschopnost, a proto nemocenské při ní nenáleží. Pouze ve výjimečných případech může lázeňský lékař uznat pracovní neschopnost, pokud během příspěvkové lázeňské péče nemohou být občanovi (pojištěnci) poskytovány lázeňské procedury z důvodu jeho onemocnění (např. chřipkou), nejdéle však na dobu 5 kalendářních dnů. Totéž platí v případě lázeňské péče hrazené z prostředků občana (tedy poskytované mimo rámec veřejného zdravotního pojištění.) 

• v úmyslu vylákat nemocenské
• zaviněnou účastí ve rvačce
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků
• při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

Má-li však zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být i v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin. Zaměstnanci bez rodinných příslušníků, aby nebyl vystaven hmotné nouzi, může být s výjimkou případu, kdy si přivodil pracovní neschopnost v úmyslu vylákat sociální dávky vypláceno nemocenské až do výše poloviny. O tom rozhoduje příslušná okresní (v Praze Pražská, v Brně Městská) správa sociálního zabezpečení.

Dočasnou pracovní neschopnost (čili krátkodobý stav poruchy zdraví, která je způsobena nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat) posuzuje pouze ošetřující lékař, popřípadě lékař okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního (nemocenského) zabezpečení. Ošetřující lékař uzná občana práce neschopným, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání. Dále uzná občana práce neschopným, pokud byl tento občan přijat do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení nebo mu byla na náklady zdravotního pojištění poskytnuta komplexní (tedy zdravotní pojišťovnou plně hrazená) lázeňská péče, a to na celou dobu léčení, rovněž uzná práce neschopným občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče, a též občana, který nemůže vykonávat dosavadní zaměstnání pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky, a to po dobu nezbytně nutnou k její opravě nebo opatření pomůcky nové. Lékař uzná v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou i ženu, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Pracovní neschopnost začíná až dnem, kdy ji lékař zjistil. Má-li občan v tento den směnu již odpracovanou, pracovní neschopnost začíná následujícím kalendářním dnem. Při uznávání pracovní neschopnosti zásadně platí, že lékař ji uznává do budoucna, pouze v odůvodněných případech, zejména tehdy nebyl-li lékař včas k dosažení, může lékař uznat občana práce neschopným dřívějším dnem (tedy zpětně), nejvýše však 3 kalendářní dny přede dnem, v němž pracovní neschopnost zjistil. Za delší období tak může učinit jen po předchozím písemném souhlasu lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.

Dokladem o pracovní neschopnosti je tzv. neschopenka, na které lékař potvrzuje pracovní neschopnost. Předepsaný tiskopis neschopenky má 4 části, a to

Doklad o pracovní neschopnosti je určen pro uplatnění nároku na nemocenské, pro evidenci práce neschopných občanů a pro omluvení nepřítomnosti v zaměstnání.

Lékař dále na neschopence vyznačuje např. den příštího lékařského ošetření a rozsah a dobu vycházek práce neschopného občana. Na předepsaném tiskopisu (tzv. lístku na peníze) lékař potvrzuje trvání pracovní neschopnosti pro účely další výplaty nemocenského.

Lékař může ukončit pracovní neschopnost občana nejen s ohledem na zlepšený zdravotní stav, ale také ze sankčních důvodů, a to tehdy, jestliže se pojištěnec bez vážného důvodu nedostaví k lékařskému ošetření v den, který lékař určil. (Jestliže se občan nemohl k lékařskému ošetření dostavit z vážných důvodů a důvody pracovní neschopnosti dále trvají, lékař uzná pracovní neschopnost dodatečně.) Lékař vyznačí ukončení pracovní neschopnosti v legitimaci, v hlášení organizaci (resp. tzv. malé organizaci).

Lékař ukončí pracovní neschopnost občana, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní zaměstnání, při propuštění občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče, ze zdravotnického zařízení, občana, který po opravě nebo opatření nové ortopedické pomůcky může vykonávat dosavadní zaměstnání. Lékař ukončuje občanovu pracovní neschopnost rovněž při skončení komplexní lázeňské péče (pokud však trvají důvody pracovní neschopnosti i po ukončení komplexní lázeňské péče, lázeňský lékař zaznamená ukončení pobytu v legitimaci práce neschopného občana, který je povinen se hlásit do 3 kalendářních dnů u svého ošetřujícího lékaře).

Dále lékař ukončí pracovní neschopnost ženy k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jestliže má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud tato žena nastoupila mateřskou dovolenou dříve, a dále ženy, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství a je práce neschopna v souvislosti s těhotenstvím a porodem, uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není žena nadále práce neschopna z jiných důvodů, než je souvislost s těhotenstvím a porodem.