Byliny, rostliny a zdraví

Pískavice řecké seno (latinsky trigonellafoenum-graecum, lidový název senovka, kozí roh, fenegrek) - jako rostlinná droga se používá sušené semeno. Semena mají velký podíl slizových látek, v menším množství steroidní saponiny, steroly, flavonoidy a v nepatrném množství silici.

___

___

Ostružiník zřasený (latinsky rubus jruticosus, lidový název ježina, černice) -  jako léčivo se používají listy a nať. Účinnými látkami listů jsou v prvé řadě třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, v menší míře je v nich obsažen i vitamin C.  Třísloviny mají lehce stahující účinky, proto jsou listy indikovány u lehkých průjmových onemocnění a zánětů sliznic.

___

___

Břečťan popínavý (hedera helix), lidově zimolez.  Jako rostlinná droga se používají listy a kvetoucí nať. Usušené listy obsahují saponiny a flavonoidy. Saponiny působí protizánětlivě, zkapalňují hlen a při zevním použití působí fungicidně. Dráždí pokožku a sliznici. Flavonoidy pomáhají při uvolnění sekretu a křečích. 

___

___

Skořicovník cejlonský (latinsky cinnamomum zeylanicum) - ze skořicovníku se používá se kůra. Obsahuje silici, jejíž složkou je eugenol, felandren, thymol, dále pak sliz a třísloviny. Silice má antibakteriální účinky, povzbuzuje peristaltiku střev a zvyšuje produkci žaludeční šťávy. Ve fytoterapii využíváme skořicový čaj.

___

___

Zázvor (latinsky zingiber officinale, lidový název ďumbíř) byl ve starověku i středověku velmi rozšířený. Arabové ho považují za obzvlášť silné afrodiziakum, proto ho přidávají do veterinárních léků podávaných domácím zvířatům s cílem zvýšit jejich plodnost. Zázvor bystří smysly a povzbuzuje krevní oběh. Kromě toho má následující léčivé vlastnosti.

___

___

Při srovnávání chemických prostředků s bylinnými můžeme často slyšet názor, že byliny,když už nepomohou, tak ani neuškodí, zatímco chemické prostředky na jednu stranu pomohou, na druhou uškodí. Toto tvrzení je nepřesné, neboť i byliny mohou v některých případech uškodit. I když se v bylinkářstvích a lékárnách prodávají bez receptu, přece jen musíme vědět o čtyřech případech, kdy mohou i byliny uškodit, a pořád je mít na paměti.

___

___

Sporýš lékařský (latinsky verbena officinalis), lidové názvy: verbena, holubí bylina, čaganka, slza Junonina, slza Isidina, spoříš, verbena, verbina, vrbenka, železník, žíla Venušina. Používá se nadzemní část rostliny, která obsahuje glykosid verbenalin, silici, třísloviny, kyselinu křemičitou, hořčiny a sliz. Účinné látky sporýše jsou třísloviny, hořčiny a sliz ulevují při žaludečních a střevních potížích a při kašli. Při kožních chorobách je aplikován zevně.

___

Zavinutka podvojná (latinsky monarda didyma). Domovinou zavinutky podvojné je Severní Amerika, kde sloužila jako léčivá rostlina původním indiánským obyvatelům. Odtud také pochází její populární jméno "indiánská kopřiva". Po objevení Ameriky se posléze dostala i do Evropy. Křížením a dalším šlechtěním vznikla řada zahradních odrůd, kvetoucích v nejrůznějších barevných tónech, které ovšem nejsou tolik využívány jako léčivé a čajové rostliny.

___

___

Tužebník jilmový (latinsky filipendula ulmaria). Jelikož je léčivá síla květů a kořenů vzájemně vyvážená, používají se jako čajový nálev především příjemně vonící květy. Mají mírně močopudný účinek, čistí krev a jsou jim přičítány protihorečnaté a potopudné účinky. Čaj se používá též jako lék na revma a dnu. Při předávkování může dojít k žaludečním potížím a nevolnosti. 

___

___

Echinacea purpurea, česky třapatkovka nachová. Třapatkovky pocházejí ze Severní Ameriky, kde rostou podobně jako sukuléntní rostliny na suchých stráních. Jako léčivé rostliny sloužily původním obyvatelům Ameriky, indiánům. Trvalka, známá i pod starším označením třapatka nachová (Rudbeckia purpurea). Je trsnatá, 70-90 cm vysoká. Její úzce podlouhlé listy jsou tuhé a drsně chlupaté.

___

___