Byliny, rostliny a zdraví

Hluchavka bílá - největším neštěstím hluchavky je, že se chudinka podobá nenáviděné kopřivě, a proto ji mnozí lidé nemají rádi. Velmi jí tím křivdí, neboť hluchavka vůbec nepálí. Je to milá, příjemná rostlina s pěkně vykrajovanými lístky a s bohatými bílými květy, které jako věnečky objímají stonek. Pro léčebné účely sbírám pouze čistě bílé hluchavky, samotné květy nebo celé vrcholky rostlin, hned na počátku kvetení.

___

___

Bazalka pravá - tato malá rostlinka nemá nějaké vyhraněné nebo nenahraditelné léčebné použití, proto bych ji mezi své bylinky ani nemusela zařazovat. Je mi však líto ji vynechat, neboť jsem si na ni zvykla. Mám ji doma na okně ve velkém podlouhlém květináči, odkud se vemlouvá příjemnou vůní, připomínající něco mezi růží a hřebíčkem.

___

___

Rozmarýn (rozmarýna lékařská, latinsky rosmarinus officinalis). Všechny stálezelené rostliny si nacházely u lidí mimořádné postavení. Rozmarýn lékařský (rozmarýna lékařská) má navíc velmi příjemnou, pronikavou vůni i pěkné, z čeledi hluchavkovitých snad nejkrásnější květy. Proto není divu, že již ve starověku ho lidé opěvovali jako symbol lásky, manželství, smrti i nepomíjivosti.

___

___

Meduňka lékařská - nebýt výborných léčivých vlastností meduňky, ani bychom nevěděli, že existuje. Na jejím vzhledu je totiž těžké něco pěkného objevit. Drobné květy rozkvétají postupně, vyskytují se řídce, celá rostlina je málo atraktivní a jako okrasa nevhodná. Mimoto je velmi choulostivá, droga se lehce znehodnocuje, proto s ní nerada zacházím.

___

___

Pitulník žlutý roste ve vlhkých lesích, v křovinách a příkopech, při plotech a v houštinách, na rumištích, na zastíněných vlhkých místech a všude tam, kde roste kopřiva. Kvete v dubnu a květnu, v horských oblastech později. Vytrvalé oddenky vyhánějí až 50 cm vysokou lodyhu, vstřícné listy jsou uspořádány křížem, květy sedí v paždí listů. Sbírají se listy i květy. Léčivou rostlinou je také hluchavka bílá (Lamium album).

___

___

Lichořeřišnici větší si možná někteří z vás pěstují pro okrasu na svých záhonech, skalkách a v truhlících. O rostlině s pestrobarevnými květy byste však také měli vědět, že je velmi prospěšná zdraví. Lichořeřišnice větší (Tropoeolum mojus), původem z Jižní Ameriky, je známá i pod lidovými názvy řeřicha, řeřicha kapucínská či řeřicha otáčivá. Zatímco většina lidí obdivuje její krásu, jen málo si uvědomujeme její léčivé účinky.

___
___

Šalvěj lékařská pochází z jižní Evropy a u nás se pěstuje v zahradách. Je třicet až sedmdesát centimetrů vysoká, fialové květy jsou uspořádány v lichopřesleny. Proti sobě stojící listy mají stříbřitý povlak a šíří trochu hořkou, kořenitou vůni. Pěstuje se na chráněných slunných místech. Přikrývám ji na zimu chvojím, protože je choulostivá na mráz.

___

___

Ořech kvete v květnu, ještě před vypučením listů. Sbírají se čerstvé listy v červnu, zelené ořechy v polovici června, když se dají ještě lehce propíchnout, zelené ořechové slupky (oplodí) krátce před dozráním ořechů, ještě dříve než zčernají. Zralé plody pak v září. Čaj z listů má dobré účinky při poruchách trávení, zácpě, nechutenství a na pročištění krve.

___

___

Pampeliška lékařská roste jako nepříjemný plevel na trávnících, pro trpící lidi je však cennou léčivkou. Kvete v dubnu a v květnu na mezích, loukách a trávnících. Koberec ze žlutých květů nás každý rok na jaře obšťastňuje. Rostlina se vyhýbá mokrým loukám a jiným vlhkým plochám. Vyznačují ji dvě vynikající vlastnosti – léčí choroby žlučníku a jater. 

___

___

V poslední době se pěstování kukuřice velmi rozšířilo. V době květu visí z konců palic niťovité čnělky. Nazývají se také kukuřičné vlasy. Právě ty jsou léčivou částí rostliny, která kvete od června do září. Kukuřičné vlasy se odřežou před opylením a rychle ve stínu usuší.

___

___