Točení hlavy, závratě, mdloba, kolaps

K napsání tohoto článku jsem se rozhodl, protože jsem si v nedávné době uvědomil, že právě točení hlavy je věc, kterou velmi často řeší právě neurolog (i když není vždy příčina neurologického rázu). Článek tedy v přehledu ujasňuje nejčastější příčiny vertiga, kolapsových a prekolapsových stavů s nebo bez vegetativního doprovodu (tj. nevolností a zvracením).

Vzhledem k tomu, že kolapsy nejsou jen neurologickou záležitostí, článek je zařazen mezi víceoborové texty.

Co je to synkopa?

Jako synkopu označujeme náhlou přechodnou ztrátu vědomí se ztrátou posturálního tonu (dojde ke zhroucení těla ve směru gravitace). Příčinou je snížení dodávky kyslíku nebo metabolických substancí do mozku. Nepatří sem epilepsie. Synkopy vznikají většinou náhle, neočekávaně a pokud je nemocný bez opory, padá k zemi. Návrat k vědomí bývá rychlý, nebývá provázena dezorientací ani bolestí hlavy.

U prosté mdloby (vazovagální synkopa) a posturální hypotenze (např. v horku při delším stání na jednom místě) mohou být prodromální příznaky – pocit slabosti „Jako na omdlení“, pocení, nevolnost, závrať, mžitky před očima, někdy se nemocný pomalu sveze k zemi, ale zůstává částečně při vědomí (je obluzelý).

Typy synkop a jejich příčiny

• Neurogenně zprostředkované synkopy s poruchou regulace tlaku krve – tzv. vazovagální (mdloba, kolaps) – jde o projev vagotonie, vzniká někdy reflexně – při bolesti, po afektu, z psychických přčíčin (strach, pohled na krev, adj.). Často jsou prodromy, nauzea, pocení, blesdost, bývá nízký krevní tlak a rychlá srdeční akce. Patří sem i mikční synkopy (kolaps při močení), které se dostavují u muužů při nebo po močení – reflex na vyprázdnění močového měchýře, většinou bez prodromů (předchozích příznaků).

• Cerebrovaskulární – cirkulační poruchy ve VB povodí – drop attack – provokačním momentem je často záklon nebo rotace hlavy, při které dojde k útlaku a. vertebralis někdy s náhlými pády, někdy i bez ztráty vědomí, jindy s prodromy, mezi které patří závratě, dvojité vidění. Vyskytují se častěji u starších jedinců. U mladých lidí se pak jedná o tzv. cervikální synkopy – ty se projevují poruchou proprioceptivní a autonomní inervace v oblasti krční páteře. Poruchy v karotickém povodí většinou synkopy nezpůsobují, pokud nedojde současně k vertebrobazilární insuficienci.

• Ortostatická (posturální) hypotenze – vzniká typicky ve vertikální poloze, nejčastěji po dlouhém stání, někdy po prudším postavení po předchzím ležení (po spánku). Vyskytuje se u osob vegetativně labilních, při poruchách autonomního systému (autonomní dysfunkce u parkinsoniků, některých polyneuropatií, ad.), může být poléková (fenothiaziny, antihypertenziva, vazodilatancia, L-dopa, diuretika), při dehydrataci. Někdy se projeví jen závratěmi, opět typicky ve vertikální poloze.

• Kardiální (srdeční) synkopa – může vzniknout při poruše srdečního rytmu, při příliš rychlé nebo pomalé srdeční frekvenci, při chlopňové vadě, aortální stenoze, ischemické chorobě srdeční, při akutním infarktu myokardu nebo embolii do plicnice.

• Valsalvův mechanismus – synkopa při kašli, tusigenní synkopa – při něm se zvyšuje intratorakální (nitrohrudní) tlak a tím se zmenší žilní návrat k srdci. Nejčastěji se vyskytuje u chronických bronchitiků (pacientů s dlouhodobým zánětem průdušek). Obdobně při záchvatu smíchu.

• Psychogenní příčiny – po afektu, při hysterii, někdy při hyperventilační tetanii.