Článek pojednává o metastázách, jejich typech, zmiňuje nejčastější místa jejich rozsevu a šíření. V textu je poměrně detailně uvedeno i to jak vzniká (tedy patogeneze).

___

___ 

Co je to metastáza - definice

Slovo pochází z řeckého μετά, změna a στάσις, místo; tedy vystěhování, je to dceřiné (filiální) ložisko, obv. zhoubného nádoru nebo infekce. Vzniká šířením nádorových buněk nebo choroboplodných zárodků krví (hematogenní m.), lymfou (lymfogenní m.) nebo přímým rozsevem. Implantační m. vznikají zachycením na serózních blanách (peritoneu, pleuře). Závažná komplikace zhoubných nádorů, u nichž obv. zhoršuje vyhlídky na úplné vyléčení. M. nádorů, které nejsou patrny pouhým okem (např. při operaci či na rentgenu) – mikrometastázy, lze potlačit protinádorovou chemoterapií cytostatiky, provedenou po chirurgickém odstranění hlavního nádoru. Tento postup může výrazně zlepšit prognózu. Pro některé nádory bývá typické určité umístění metastáz. Častým místem jsou játra (např. nádory z dutiny břišní), plíce, kosti, mozek atd.

Faktory ovlivňující metastázování

To zda vzniknou metastázy ovlivňuje několik faktorů:

• Druh nádoru - Ne všechny druhy nádorů jsou schopny metastázovat. Například retinoblastom klasicky vytváří metastázy, ale jeho blízký příbuzný retinocytom je přísně benigní.

• Velikost primárního tumoru - Zde platí jednoduchá úměra, čím větší je nádor, tím více vytvoří metastáz.

• Angiogenní procesy (= novotvorba cév) - Opět platí, že čím pokročilejší je angiogenní činnost tumoru, tím pravděpodobněji bude metastázovat. Důvody jsou pro to dva. První je ten, že hustší síť kapilár je mnohem efektivnější v přivádění živin. Nádor tak bude mít mnohem lepší podmínky pro svou proliferaci (= dělení buněk) a bude si moci dovolit i takový "luxus" jako je vytváření metastatických buněk. A za druhé bude v tumoru mnohem více cestiček, kterými se lze dopravit do krevního řečiště.

Jak vzniká metastáza?

Šíření metastáz krví, lymfou

• lymfogenní - národové buňky se šíří cestou lymfatických cév do lymfatických uzlin. Jde o nejběžnější způsob šíření nádorů vycházejících z epitelu
• hematogenní - nádorové buňky se šíří krví a zachycují se v kapilárách. Takto se šíří nádory vycházející z pojivových tkání a pokročilé nádory epitelové
• porogenní (též per continuitatem) - nádorové buňky se šíří mechanicky preformovanými dutinami. Takto se šíří například nádory mozku nebo nádory vaječníků