Pocit zalehnutí uší, šelesty, hučení a pískání v uších, nedoslýchavost, prudké záchvaty točivé závratě trvající několik hodin a doprovázené nevolností a zvracením, nebo může docházet pouze k malému vrávorání, nejistotě při chůzi - to vše může znamenat nemoc endolymfatický hydrops, tedy Menierovu chorobu.

• Speciální režimová opatření - změna diety (viz níže)
• Diuretika (léky vyvolávající tvorbu a vylučování moče)
• Jiné speciální přípravky (např. betahistin dihydrochloridu), které přímo ovlivnují reaktivitu vlastního vestibulárního systému
• V případech, kdy závrať má velice výraznou symptomatologii, může lékař krátkodobě předepsat léky snižující nepříjemné pocity (sedativa, trankvilizéry).
• U nejtěžších případů, jestliže účinnost medikamentózní léčby je nízká, může být účinný chirurgický zákrok.
• V případech, kdy je hydrops sekundární, je nutné léčit základní onemocnění.

Režimová opatření - speciální dietní opatření u pacientů s tímto onemocněním

Endolymfa je kapalina, která vyplňuje struktury vnitřního ucha (hlemýžď a polokruhovité kanálky) a omývá citlivé buňky sluchového a vestibulárního analyzátoru. Za normálního stavu se objem endolymfy a koncentrace elektrolytů (hořčík, sodík, chlór, a jiné) udržují stabilní. K regulaci objemu i složení endolymfy přitom dochází nezávisle na jiných tělních kapalinách

Při poruše regulačních mechanizmů může docházet k zvětšení objemu endolymfy a změně normální koncentrace elektrolytů. Tento stav se nazývá endolymfatický hydrops.

Rozvoj endolymfatického hydropsu může způsobit celou řadu příznaků: pocit zalehnutí v uších, ušní šelesty, zhoršení sluchu, prudké záchvaty točivé závrati trvající hodiny a doprovázené nevolností a zvracením, nebo pouze jen malá vrávoravost či pocit nejistoty při chůzi.

Léčení onemocnění obvykle bývá zdlouhavé a nutně musí zahrnovat i speciální dietu. Dieta je jedním z léčebných opatření a je určena k snížení výkyvů objemu kapaliny v organizmu a k snížení toxického vlivu některých látek na struktury vnitřního ucha. Základní doporučení, která musíte dodržovat jsou následující:

1. Omezit spotřebu kuchyňské soli na 1-2 g denně. Denní spotřeba soli v množství menším než 2g obvykle vyžaduje značné úsilí. Zde jsou některé rady, které vám pomohou:
   • snažte se omezit konzumaci výrobků s vysokým obsahem soli, jako je například kečup, majonéza, sojová omáčka, chipsy;
   • nepřisolujte si hotová jídla na talíři, snižte množství soli při přípravě pokrmů. Například, je-li v receptu 1 čajová lžička soli, přidejte pouze 1/2;
   • do pečených pokrmů a do dezertů nedávejte sůl vůbec;
   • při přípravě masa a zeleniny část soli nahraďte kořením a bylinkami;
   • omezte konzumaci hotových výrobků prodávaných v obchodě (klobásy, nálevy, konzervy);
   • mějte na paměti, že kromě vařené soli může sodík obsahovat mnoho potravinářských přísad. Nejrozšířenější z nich je glutamát sodný (ověřte dle popisu složení jednotlivých výrobků) , který je obsažen v mnoha koncentrátech, balených výrobcích, jídlech čínské kuchyně;
   • kupujete-li hotové výrobky v obchodě, seznamte se s obsahem soli v nich.
2. Vyřadit nebo značně omezit konzumaci alkoholu. Alkohol má bezprostřední toxický vliv na citlivost buněk vnitřního ucha a může zesílit projevy příznaků.
3. Přiměřeně omezit množství vypitých tekutin.
4. Vyloučit výrobky obsahující kofein (káva, čokoláda, Coca-Cola, léky obsahující kofein). Kofein má močopudný účinek a může způsobovat prudké výkyvy v objemu cirkulující krve. Kromě toho jeho stimulující účinek na centrální nervovou soustavu může zesílit příznaky onemocnění.
5. Vyloučit nebo omezit nikotin. Působení nikotinu na cévy může vyvolat poruchu krevního oběhu vnitřního ucha a vést ke zhoršení příznaků.
6. Šelest v uších a závrať se mohou zesilovat při předávkování kyselinou acetylsalicylovou, např. aspirin, acylpyrin atd. Jestliže často užíváte léky, které ji obsahují, je vhodná konzultace s Vaším ošetřujícím lékařem.