Náhodné stránky webu
- (10.08.2014) Kdy mohou být bylinky nebezpečné, kontraindikace bylinek
- (21.09.2009) Právo na užívání bytu (bydlení) pro oba manžele, když má jen jeden trvalé bydliště
- (08.11.2015) Byliny pro zimní nachlazení - jitrocel, lípa, česnek, cibule, tymián, podběl, echinacea (třapatka)
- (10.04.2008) Nepravdivé mýty a výmysly o rozvodu – nelžete sobě a partnerovi
- (10.07.2009) Jak vypadají potničky (sudamina) - fotografie, obrázek
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Eutanázie pohledem českých lékařů a České lékařské komory |
![]() |
Čtvrtek, 20. prosinec 2012 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 4578x |
___
U příležitosti sympozia byla představena mimořádná publikace s titulem EUTANAZIE PRO A PROTI, kterou vydala Česká lékařská komora v rámci své edice celoživotního vzdělávání. Tato publikace shrnuje problematiku prezentovanou na konferenci a je možnost si ji objednat prostřednictvím oddělení vzdělávání ČLK. Sympozia se účastnilo téměř 400 odborníků z řad lékařů a zdravotníků, a to jak z klinické praxe, tak výzkumných a pedagogických institucí, ale též další odborníci z řad různých profesí, které s problematikou souvisí – např. sociologové, teologové a podobně. Sympozium vyvolalo též mimořádný zájem médií, kdy například Česká televize vysílala z akce přímý zpravodajský vstup, ve kterém hovořili prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., a předsedkyně etické komise ČLK MUDr. Helena Stehlíková.
Na konferenci nebo v publikaci Eutanazie pro a proti uvedli:„Ani moderní medicína bohužel není všemocná a nejenom my lékaři, ale zejména rodinní příslušníci se musí vyrovnávat se skutečností, že život některých pacientů nelze zachránit ani prodlužovat bez nesmírného utrpení. Před touto skutečností nemá smysl zavírat oči. Česká lékařská komora měla odvahu problém pojmenovat a pokusila se dát lékařům určité doporučení. MUDr. Milan Kubek, prezident ČLK
„Nekonečné utrpení nemocného není nutné (účinná farmakoterapie bolesti). Je však mimořádně potřebné usilovat o moderní formy kultury umírání, která nemůže být vystavěna jen na principech svobodné vůle pacienta. V době vypjatého individualismu je rovněž žádoucí připomenout, že smrt sice patří k člověku, ale umírání má a do budoucna snad i bude mít charakter sociálního aktu. Tradiční formy ‚dochování‘ umírajícího (laskavý doprovod rodinných příslušníků a přátel, účastná participace ošetřujících atd.) mohou dostat‚ jinou tvář‘, ale neměly by být ‚smazány‘.“ prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc.
„Ve vztahu k nemocnému, trpícímu, nekompetentnímu, postiženému a umírajícímu musíme znovu poznat moudrost, která nás učí vždy pečovat a nikdy nezabíjet. Ačkoli se může někdy zdát, že jde o skutek soucitu, zabití nikdy není prostředkem péče. Dobře organizovaná kampaň pro legalizaci eutanazie krutě využívá strach z utrpení a frustraci, kterou pociťujeme tehdy, nemůžeme-li navrátit zdraví
těm, které milujeme. Avšak řešit utrpení tím, že eliminujeme ty, kteří trpí, znamená vyhnout se mravní odpovědnosti a toto řešení je ukázkou velkého zla.“ Prof. MUDr. Marta Munzarová, CSc.
„Mezi obecné argumenty proti eutanazii patří porušení autonomie lékaře tím, že byl o eutanazii požádán. Nerozumím tomu. Každý lékař je také autonomní osobou a podobně jako lékař gynekolog i v případě legalizace interrupce může výkon odmítnout. Jinou námitkou je možnost zneužití. Zůstaneme-li u interrupce – při diskusích o její legalizaci se argumentovalo stejně. Avšak poté, co byla legalizovaná, počet interrupcí klesá. Nepochybně ubyl počet kriminálně prováděných výkonů a vymizela ‚potratová turistika‘. Ostatně vše, co lidský duch vymyslel, bylo také zneužito. Od kuchyňského nože po atomovou energii. Při strachu ze zneužití si možná ani neuvědomujeme, že společnost již dnes (27.11.2018) dává důvěru a pravomoci do rukou lékařů.“
Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.
„Výsledky odborných studií uvádějí, že až 70 % lékařů, kteří se podíleli na nějaké formě eutanazie nebo asistované smrti, uvádí závažné psychické obtíže a morální dilemata, a v daných výkonech většina lékařů nepokračuje. Na základě těchto zjištění se lze domnívat, že asistence lékaře na jakékoli formě eutanazie nebo asistované smrti má zásadní škodlivé dopady na jeho psychiku. V souvislosti se statistikami, které uvádějí, že u lékařů mužů je o 70 % vyšší pravděpodobnost sebevraždy, u lékařek žen pak až o 250 % než u jiných profesí, pak přemýšlejme o všech souvislostech aktivní či pasivní eutanazie.“
PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.
„Mým přáním by bylo, abychom pohled na tuto problematiku rozšiřovali. Nechtěl bych, abychom se nechali vtěsnat pouze do úzkých uliček: „Eutanazie – ano, či ne?“ „Je to svobodné rozhodnutí – ano, či ne?“ „Máme na ni právo – ano, či ne?“ To jsou důležité otázky, ale nepředstavují celek. Jako pastorální teolog musím sice znát určité etické principy, ale musím se přitom zabývat konkrétními lidmi a jejich životní cestou. Pokud tedy mluvíme o skutečném člověku, měli bychom mít na mysli jeho celou životní cestu se sociálními vazbami a s jeho spirituální hloubkou. Od narození dosmrti.“ doc. Ing. Aleš Opatrný, Th.D.
Konference i vydání související publikace je součástí intenzivní snahy České lékařské komory rozvíjet nejen kvalitní vzdělávání lékařů, ale též aktivně působit v oblasti rozvoje etických souvislostí výkonu lékařské profese, a to i otevíráním témat, která jsou ve vztahu lékař a pacient důležitá a o kterých je nutné hovořit. Tato snaha bezpochyby přispívá i ke kultivaci celkového prostředí v medicíně, a to nejen lékařských, ale i nelékařských profesí, s jejichž zástupci právě na těchto fórech Česká lékařská komora otevírá diskusi a snaží se hledat společná řešení, odpovědi na složité otázky i možnosti efektivní spolupráce.
|