Náhodné stránky webu
- (28.09.2011) Půjčka na vánoční dárky - klady a zápory
- (15.09.2014) Jak a kde změřit kvalitu UV ochrany slunečních brýlí, jsou sluneční brýle z tržnice kvalitní?
- (28.09.2014) Vedlejší účinky očkování - máme se jich bát?
- (13.04.2011) Úmrtí, smrt dlužníka a uplatnění dluhu v dědickém řízení
- (03.08.2011) Průjem na dovolené - prevence průjmů a léčba
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Pohotovostní služby lékařů (ÚPS) 2013 pohledem Zákoníku práce a LOK |
![]() |
Středa, 05. prosinec 2012 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 5592x |
___ LOK-SČL má jasný dlouhodobý cíl: omezit množství přesčasové práce u lékařů na úroveň, která je běžná u ostatních profesí (maximálně 8 hodin týdně v průměru), a zároveň dosáhnout zvýšení základních platů a mezd nemocničních lékařů na takovou úroveň, aby lékaři nebyli na práci přesčas závislí. Na začátku roku 2011 jsme dosáhli částečného zlepšení, a hlavně podepsané dohody, že problém bude do 1. 1. 2013 vyřešen, resp. že bude dosaženo základních podmínek, aby mohl být vyřešen. První leden 2013 je za dveřmi a je jasné, že stále platí sliby – chyby. I v roce 2013 tedy budou muset nemocniční lékaři zajišťovat chod svých nemocnic a financování svých domácností přesčasovou prací. 1. Použití institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictvíJde o využití ustanovení § 93a zákoníku práce. Toto ustanovení umožňuje zdravotnickým pracovníkům dohodnout si rozsah přesčasové práce až do 16 hodin týdně v průměru (tedy teoretických 832 hodin ročně). Toto ustanovení je obecně známo jako „výjimka ze směrnice EU o pracovní době“. Zásadní je informace, že toto ustanovení platí až do 31. 12. 2013. Tedy o rok déle, než jsme předpokládali. Nemá cenu složitě vysvětlovat proč, ale je to ověřená skutečnost. Je to v zákoně, potvrdilo to i MPSV. Uplatnění tohoto institutu má několik zásadních výhod, ale jednu nevýhodu. 2. Určení platů či mzdy již s přihlédnutím k práci přesčasNa úvod zásadní upozornění. Toto opatření neřeší problém tam, kde je tak málo lékařů, že ani maximální limity hodin přesčasů (dle předchozího bodu) nepokryje ÚPS. Plat či mzda, v nichž je rovnou zohledněna i práce přesčas, dávají možnost vyplatit lékařům za přesčasovou práci menší odměny, a hlavně dávají obrovský prostor ke zfalšování statistik. Pro zaměstnance jde o potenciálně velmi nebezpečné a problém neřešící opatření. Lze přepokládat, že managementy nemocnic se k tomuto budou uchylovat ve větším rozsahu. To se týká hlavně nemocnic fakultních, kde to někteří ředitelé považují za samospasitelné řešení. Pro tento případ platí rozdílné podmínky pro nemocnice příspěvkové organizace (mají platy) a ostatní (mají mzdy). Vysvětlení je obsáhlejší, ale snad pochopitelné. Pro nemocnice, kde mají mzdu (soukromá zařízení vč. pronajatých nemocnic):Co říká zákon: § 114 odst. 3) ZP: Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 (pozn. tj. za práci přesčas) nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4). Přeloženo do běžného jazyka – začlenit služby do základní mzdy možné je, ale pouze 150 hodin ročně. Toto nezbavuje zaměstnavatele povinnosti vést evidenci pracovní doby – práce přesčas musí být řádně vykázána a evidována. Pro vedoucí zaměstnance (§ 11 – Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.) – z našeho pohledu tedy primáře, jejich zástupce a vedoucí lékaře oddělení – platí, že je možné zahrnout do základní mzdy ne 150, ale teoreticky 416 hodin přesčasů za rok. Další práci přesčas, do maximálního rozsahu 832 hodin, do základní mzdy není možné zahrnout – lze sjednat, ale musí být placena zvlášť. Platí povinnost vést evidenci veškeré práce přesčas a samozřejmě platí, že mzdu takto nelze stanovit bez souhlasu zaměstnance. Pro nemocnice, kde mají plat (státní zařízení vč. nepronajatých nemocnic):Zde je to složitější. Co říká zákon: § 122 odst. 2) Se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy může zaměstnavatel sjednat plat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle tohoto zákona, na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo nebo které by mu mohl zaměstnavatel poskytnout (dále jen „smluvní plat“). Přeloženo do češtiny: Vedoucí zaměstnanec (= bere příplatek za vedení) má nárok na odměnu za přesčasy až od 151. hodiny. Ale týká se to jen přesčasů ve všední den od 6.00 do 22.00 hodiny. V praxi by se právě za tyto hodiny vybíralo náhradní volno (podle principu „po službě domů“), tudíž by to snad nemělo velký dopad. Podstatné je, že tohle platí i bez souhlasu zaměstnance. 3. Směnný provozNa některých pracovištích může být aktuální. Je na něj potřeba ale více zaměstnanců než na zajištění provozu formou služeb, tudíž se bude týkat menšího množství spíše velkých nemocnic a jen některých oborů. V zásadě se mu nedá zabránit, pokud se pro něj vedení nemocnice rozhodne, ale určité možnosti jsou. Je podstatné, že v případě zdravotnických zařízení zpravidla nejde o směnný provoz, ale o nepřetržitý provoz. Stanovená týdenní pracovní doba pak není 40 hodin, ale 37,5 hodiny. Směna může být maximálně 12 hodin dlouhá. Podstatné jsou přestávky mezi směnami – dle 4. Dohody o pracovní činnostiSvého času šlo v podstatě o celoplošné opatření a dosud je velmi široce rozšířené. Pokud byly nastaveny slušné hodinové sazby, pak byly i docela výhodné. Mají základní chyby: 5. Práce načernoExistuje. Neměla by, ale je to fakt, i když se o tom veřejně nemluví. Asi se ji nepodaří úplně vymýtit, ale měla by být plošně odmítnuta. Jde o fixly jako proplácení služeb formou odměn či vykazování jako pracovní pohotovost (mimo pracoviště), když jste ve skutečnosti v práci. Tohle už je jasně za hranicí zákona, a pokud by se provalilo, hrozí velké postihy. Velké riziko, které za to nestojí. Důsledky mohou být nedozírné. Závěrem Zatím se nepodařilo zásadně změnit zavedenou praxi trvalého přetěžování nemocničních lékařů. Což ale neznamená, že bychom měli na tento cíl rezignovat. Využijme tedy rok 2013 k tomu, aby i druhá strana musela přiznat, že problém existuje, a udělat vše pro to, aby byly objektivní údaje o velikosti problému. Zdroj: Miloš Voleman, Aleš Buriánek - Tempus medicorum (časopis České lékařské komory) - listopad 2012 |