Text odpovídá na otázky jaké jsou nejčastější důvody a příčiny rozvodu manželství, jak situace poznamenává psychiku rozvdějících se a jejich dětí a radí, jak je možné event. vztah rozvádějících se zachránit.
___
___
Dvaatřicetiletá inženýrka ekonomie Renata dnes marně hledá důvody rozpadu svého manželství. „Připadalo mi to jako logické vyústění našeho vztahu...“ říká. „S manželem jsme oba pracovali dlouho do pozdního večera, doma řešili jen praktické věci, vůbec nejezdili na dovolenou a výlety. Neměli jsme žádné společné zájmy, ani jsme si spolu nepovídali. Měla jsem pocit, že v něm nemám žádnou oporu, že mi nerozumí a nechce poslouchat moje trápení... Jenže podobné problémy řeší asi každá žena a jde spíš o jinou povahu mužů a žen než o nezájem. Bohužel jsem na to přišla příliš pozdě.“
Rozvod manželství je v ČR tolerován a brán jako jakási norma.
V České republice se každoročně rozejde přes 31 tisíc oddaných párů, což je asi každé druhé manželství.
Na vysoké rozvodovosti se podle odborníku podepisuje několik faktorů: Manželství v České republice neznamená pro řadu lidí posvátný svazek, jako je tomu u hluboce religiózních států (např. Španělsko, Řecko), kde je rozvodovost výrazně podprůměrná. Naše společnost zastává k rozvodům tolerantní postoj, což se projevuje benevolentními zákony a rychlým aktem hlavně v případě, že se partneři shodnou na vypořádání.
Rozvod je v našich podmínkách vnímán téměř jako norma. V poslední době hraje svou roli i nadměrná orientace na výkon. Poškozené zboží někdy ani neopravujeme a jednoduše vyměníme za nové. Podobný model se přenáší také do milostných vztahů. Život dnes už není chápán jako úděl, který se musí útrpně přijmout a snášet. Trendem je naopak cesta za zábavou, poznáním, užívat si a žít naplno. To popravdě ve starém a okoukaném vztahu moc nejde.
Kdy a kvůli čemu se rozvádíme, většinou jen jednou v životě ...
Nejvíce manželství krachuje ve třetím a čtvrtém roce po svatbě. Jde většinou o bezdětné svazky. Dalšími krizovými léty bývá pátý až devátý rok. Ovšem některá manželství se rozpadají dokonce i po patnáctiletém trvání. Vyplývá to většinou z faktu, že se děti osamostatnily, ženy nabývají větší stabilitu v zaměstnání a ekonomickou jistotu. Poslední iluze o společném partnerském soužití se rozplynuly a přicházejí pochybnosti.
Podle údajů Českého statistického úřadu patří mezi nejčastější příčiny rozvodu „rozdílnost povah, názorů a zájmů“. Tento důvod bývá uváděn ve více než čtyřiceti procentech! Jenže podle zkušeností soudců se za oficiálními údaji často skrývá bolestná zkušenost v podobě domácího násilí, za kterou se většinou ženy-oběti stydí. Podle informací centra ROSA se totiž nějaká forma hrubého zacházení vyskytuje v deseti až třiceti procentech rodin. K méně častým důvodům rozpadu manželství patří nevěra – pohybuje se v rozmezí do deseti procent. Kupodivu velkou roli nehraje alkoholismus muže (kolem pěti procent) a neshody v sexuální oblasti (méně než jedno procento). Podle pořadí manželství se statistiky dlouhodobě shodují. Lehce přes osmdesát procent připadá na první rozvody a kolem sedmnácti procent na ty druhé.
Jde vztah zachránit?
Je jasné, že pokud dlouhodobě v manželství dochází k domácímu násilí, o přetrvání vztahu stát nelze. Oběti bývají často na pokraji svých fyzických a psychických sil. Ukončení svazku jim umožní se sebrat a uchránit tak od násilností hlavně děti.
Cena rozvodu se pohybuje od deseti až ke čtyřiceti tisícům korun, závisí na tom, jak jsou manželé ochotni se vzájemně domluvit na majetkovém vyrovnání a péči o děti. Čím méně komplikací, tím je soudní proces levnější a rychlejší.
I přes značné finanční zatížení však existuje celá řada úplně zbytečných rozvodů, kterým by zabránit určitě šlo. Dostatečně to potvrzuje údaj, že pokud partneři vyhledají byť už v průběhu rozvodu odbornou pomoc, mají dvacetiprocentní šanci manželství harmonizovat. Zkušený odborník s dostatečným výcvikem může partnery seznámit s důležitými informacemi o dopadu jejich jednání na děti a zároveň jim poskytne náhled na jejich situaci. Čím dříve je taková pomoc využita, tím lépe. Ze zdánlivé banality se nemusí vyvinout velmi obtížně řešitelný problém.
V samém finále totiž rozvod neznamená konec všem potížím, ale mnohdy je to teprve začátek velmi intenzivních stresů s puncem opravdovosti.
Rozvod a děti
Dospělí se s rozvodovým traumatem vyrovnávají průměrně za dva roky. Jenže u dětí je stav mnohem složitější. Většinou má toto zranění v jejich duši charakter obalené rozbušky čekající na odjištění. Ať už jde o nemluvně či školní dítko, v každém věku je rozvod poznamenává. Dokonce i na prahu dospělosti může pocit ztráty kořenů silně rozkolísat psychiku. Na druhou stranu malé dítě nám o tom sice říci ještě neumí a ze situace takzvaně nemá rozum, ale může být ohrožena jeho základní potřeba jistoty, bezpečí nebo důvěry ve svět, což zpětně ovlivní i spoustu dalších podružností. V předškolním věku se v souvislosti s rozvodem často objevuje zhoršení spánku a strach z odloučení od rodiče nebo jiné pečující osoby. Ve škole jsou tyto děti obvykle hodnoceny jako rozlítostněné, nervózní, nesoustředěné, citlivé a výbušné. U dětí v mladším školním věku jdou také někdy ruku v ruce psychosomatické potíže a zhoršení prospěchu. Chlapci často ventilují své pocity projevy agresivity, hněvu, smutku a různými poruchami chování. Dívky se spíš snaží ve svých omezených možnostech proti rozvodu bojovat.
Existují ovšem i děti, kterým se podařilo se s rozpadem vztahu rodičů celkem lehce srovnat. Klíčový je ovšem v přístup rodičů. Dávají dítěti pocítit, že i když každý teď bydlí zvlášť, jejich lásku k němu to nijak neohrozilo. Rodiče své problémy řeší mimo jeho dosah a ani v nepřítomnosti druhého dospělého ho před dítětem nepomlouvají ani proti němu jinak dítě nenabádají. Jde o přístup rozumných a uvědomělých osobností, kteří nad své zájmy staví prospěch dítěte. Před takovými rodiči smekám, mají velké a dobré srdce. Kéž by jich bylo na našem světě víc!