Dobrý večer, dnes je pátek 12.7.2024, svátek slaví Bořek, zítra Markéta.

Neverbální komunikace - co prozradí gesta, mimika a postoj

neverbalni_nonverbalni_komunikace_a_projevy_mimika_gesta.jpgMezilidská komunikace se zdaleka nevyčerpává jen slovy. Mnohé informace poskytujeme (a samozřejmě i přijímáme) na základě postoje, gest, mimiky a podobných doprovodných projevů, které spadají do oblasti ne-slovní neboli neverbální komunikace.
___
___

Tyto signály většinou vyhodnocujeme podprahově a mnohdy mohou zastínit i verbální projev. Když vám někdo tvrdí, že byl celý den v práci, a je u toho červený, dívá se kamsi dolů a ošívá se, asi vás zcela automaticky napadne, že tady něco nesedí.

Zde najdete výčet základních neverbálních prvků. Když se je naučíte číst u druhých (což je snadné) a používat ve vhodných situacích (což je mimořádně obtížné), máte vyšší šanci dosáhnout svých cílů, ať je to náklonnost jisté osoby nebo vyjednání obchodu.

  • Ruka nebo prsty na puse a kolem ní: dotyčný lže, je neupřímný; když tato gesta pozorujete u svých posluchačů, nevěří vám

  • Založené ruce, zkřížené nohy: uzavřenost, nesouhlas, rozhodnost, nechuť komunikovat – nemáte šanci takového člověka přesvědčit o svém stanovisku, prodat mu pojistku atp.

  • Odhalené zápěstí: když vám někdo umožní pohled na vnitřní stranu zápěstí (tedy pro přesnost na místa, která volí sebevrazi k podřezání), je to projev sympatií; takový člověk se nebude bránit prohloubení kontaktu

  • Špička nohy mířící ve stoje na jinou osobu: opět projev sympatií vůči tomu, na koho noha míří

  • Ruce v bok: mají člověka opticky zvětšit, podobně jako když zvířata ježí srst; je to gesto expanze, soutěživosti, předvádění, sebejistoty

  • Ruce za hlavou, ležérní sed: nadřazenost, postoj "já jsem tady šéf", "já jsem nejlepší"

  • Hlava našikmo: zájem o to, co se říká nebo děje

  • Hlava skloněna dopředu: nesouhlas, nesympatie

  • Škrábání se: nejistota, nerozhodnost, pocit, že je dotyčný pod tlakem

  • Pohrávání si s hodinkami, manžetou košile apod.: snaha zamaskovat nervozitu – ruka před tělem tvoří bariéru

  • Pozor na osobní prostor (zhruba jeden metr kolem osoby): když někomu vpadnete do jeho osobní zóny, což můžete poznat podle toho, že dotyčný nenápadně couvá (a ignorant se posunuje za ním), znervózníte ho; v praxi toho využívají policisté při výslechu

Chcete-li ovlivnit postoj svého komunikačního partnera – získat ho na svou stranu, zkuste toto: Nejdříve kopírujte jeho neverbální projevy (posez, polohu rukou atd.) a postupně jej začněte vést – udělejte např. nějaké gesto nebo změňte způsob sezení a pozorujte, zda vás druhý kopíruje. Pokud ano, jste na dobré cestě jej získat pro svůj cíl. Tohle cvičení je ale zabávné samo o sobě, i když tím nic konkrétního nesledujete. Naučíte se tak všímat si a poznávat jednotlivé komunikační nuance.

 

Závěrem:

Při hodnocení neverbálních signálů je nicméně třeba postupovat rozumně. Člověka, který čeká v minus deseti stupních na nástupišti na zpožděný vlak a stojí se založenýma rukama, nebudeme podezírat z nevstřícnosti. Zrovna tak škrábání a drbání může být někdy důsledkem ekzému nebo nedejbože přítomnosti nějakého parazita. A dále – správně detekovaný signál kupříkladu nervozity se vůbec nemusí vztahovat k aktuálnímu hovoru, ale může souviset třeba s tím, že dotyčný netrpělivě očekává smsku od syna, jak zvládl přijímačky. Proto je důležité dělat závěry na podkladu co nejvíce informací – verbálních, neverbálních i kontextových.