Mít zdravé zuby, i to je nejen společenská nutnost, ale i ekonomická výhoda. Opravy poničeného chrupu, pokud Vám mají zajistit zuby jako nové, totiž stojí desítky a někdy i stovky tisíc korun. Prevence přitom není drahá, ani náročná.
___
___
Pravidel, která byste měli pro zdravé zuby dodržovat, není mnoho — a většinu jich určitě znáte.
1. SPRÁVNÁ TECHNIKA ČIŠTĚNÍ
Doporučení, jak si zuby vyčistit nejlépe, se během let několikrát změnila. Krouživé pohyby, stíravé pohyby, kartáček kolmo, kartáček naklonit..., a přesto většina z nás šmejdí po zubech tak, jak se naučila kdysi v mládí, a přitom doufá, že to nějak dopadne. Ideální nicméně je si čištění zubů důkladně nacvičit, a to tak, aby bylo účinné právě ve vašich ústech — podle individuálního receptu. Vždy je vhodné se poradit s odborníkem, tedy se zubním lékařem či dentální hygienistkou, protože univerzální návod, jak si čistit zuby, neexistuje. Se špatným kartáčkem a se špatnou technikou se mohou zuby kazit, i když si je budeme čistit desetkrát denně. Čistit zuby bychom si měli nejméně dvakrát denně, pokud to ale zvládneme po každém jídle, náš chrup se zlobit nebude.
2. VHODNÉ KARTÁČKY
Kromě správných pohybů by si měl člověk vybrat i správné pomůcky pro čištění. Základem je kartáček, spíše měkký, aby nepoškozoval dáseň, musíme se s ním ale naučit pracovat dostatečně efektivně, aby chrup opravdu vyčistil: pokud jsou štětiny opravdu hodně měkké, je velká pravděpodobnost, že za dvě minuty chrup nevyčistíte. Vždy je třeba hlídat správnou techniku čištění, a také dbát na to, aby byl kartáček opravdu v kondici, a měnit ho při každém náznaku opotřebení. Běžný kartáček je pak potřeba doplnit i nástroji pro čištění mezizubních prostor, tedy mezizubním kartáčkem nebo dentální nití. Ty by člověk měl používat nejméně jednou denně, ideálně před spaním. S nití či mezizubním kartáčkem je nicméně třeba zacházet opatrně, aby si člověk nepoškodil dáseň, a přitom bylo vyčištění chrupu dostatečné. U mezizubního kartáčku je velmi důležité vybrat správnou velikost, protože příliš malý kartáček nevyčistí dostatečně a příliš velký zase může chrup poškodit.
3. POZOR NA JÍDLA, KTERÁ ŠKODÍ
Při péči o chrup je potřeba dbát i na stravovací režim. Pokud si během dne dopřáváte opakovaně malé svačinky — zvláště nebezpečné pro chrup jsou jednoduché cukry a různé kyselé nápoje — musíte počítat s tím, že vytváříte ideální živnou půdu pro původce zubního kazu. A nemusíte se zrovna přejídat. Nezáleží ani tak na množství, které přijmeme, ale na tom, jak často,“ varuje dentální hygienistka. Pokud už si tedy nedokážete odepřít nějakou dobrůtku nebo během dne upíjíte džus, pokuste se prostředí v ústech poté nějak uklidnit - alespoň si ho vypláchněte čistou nesycenou vodou nebo neslazeným čajem. Myslete na to, že živnou půdu bakteriím v ústech poskytujete nejen sladkostmi (bonbony, čokoláda) nebo kyselými potravinami (cola, iontové nápoje, ale třeba i jogurt), ale i dalšími typy dobrot: jídly lepivými, která ulpí na povrchu zubu (například banán) nebo potravinami se skrytými cukry - to jsou například chipsy, hranolky a podobně. Vhodnější jsou ovoce, zelenina nebo sýry, z nápojů neslazené čaje nebo čistá voda.
4. PRAVIDELNÉ KONTROLY
Nezanedbávejte pravidelné návštěvy u svého zubaře. Ten by vás měl vidět dvakrát do roka a podobný interval návštěv se doporučuje i u dentálních hygienistek. Tady ovšem platí, že čím lepší hygiena, tím delší je možný odstup mezi kontrolami.
5. NESPOLÉHAT NA „ZÁZRAČNÉ PŘÍPRAVKY“
Čistit si často a pečlivě zuby, to je přece jen otrava — a tak není divu, že řada lidí slyší na nabídku různých přípravků, které samy o sobě dokážou chrup báječně ochránit, pečují o něj a podobně. Před zubním kazem vás ale neochrání ani žvýkačka bez cukru (i když její žvýkání po jídle pomáhá), ani sebedražší ústní voda proti bakteriím. Pokud ze zubů nedostanete plak, vaše zuby nejsou v bezpečí. Ústní voda je pouze doplňkem péče o chrup. Povlak nelze odstranit tekutinou, ale jen mechanicky, a navíc některé ústní vody mohou svým složením paradoxně stav v dutině ústní zhoršovat.
ZAPEČETIT PŘED KAZEM
Pokud máte zvýšené riziko kazu, může vám zubař nebo dentální hygienistka doporučit takzvané zubní pečetidlo, respektive pečetidlo fisur (prasklin). Jedná se o postup, při kterém se na zuby — obvykle se to týká stoliček — nanese tenká vrstva speciálního materiálu, takzvaného sealantu, která poté zub chrání před poškozením bakteriemi způsobujícími kaz. Tato vrstva vydrží až deset let a například v USA už její aplikaci doporučují plošně všem školákům. Až se tedy vašim dětem prořežou první stoličky, můžete se na tuto technologii zeptat i vy. Je ovšem třeba vědět, že pečetění se provádí pouze na kousacích ploškách a jamkách zubů. Navíc podmínkou jeho provedení je výborná ústní hygiena, jinak nemá smysl pečetit a zuby se zkazí.
Tekuté cukry ničí zuby. Zkuste minerálku!
To, že cukr má na kazivost zubů velký vliv, je známo asi všem. Ovšem ne všichni už si uvědomují, že cukry jsou obsaženy i v mnoha nápojích, a to nejen v limonádách, ale také třeba v džusech. I pitím těchto tekutých cukrů si tak zaděláváme na pořádné problémy se zuby. Přítomnost cukru v ústech totiž podporuje produkci kyselin a bakterií, které napadají a rozrušují zubní sklovinu a zvyšují tak riziko vzniku zubního kazu. Řešením tohoto problému však určitě není jít si ihned po konzumaci vyčistit zuby. Rozrušování zubní skloviny kyselinami bychom tak totiž mohli podpořit ještě mechanicky pomocí kartáčku. Proto je dobré sladké nápoje vždy zapít čistou vodou, ideálně minerální nebo pramenitou, a alespoň půl hodiny počkat, než si zuby půjdete čistit, tak by se mělo poškození předejít.
Na co nezapomenout?
Limonády, džusy, sladké sirupy, ale i třeba víno a další alkohol obsahují velké množství cukru a tím zvyšují riziko vzniku zubního kazu.
Nejen cukry jsou pro zuby nebezpečné. Káva a černý čaj způsobují na zubech nevzhledné skvrny.
Nedostatečný pitný režim může být pro zuby také velice rizikový, bakteriím se totiž lépe daří v suché ústní dutině. K tomu, abychom je mohli odplavit, je třeba dostatečný pitný režim (alespoň 2,5 až 3 litry denně) zahrnující především přírodní pramenitou vodu a minerálky, které zubům navíc dodají potřebné minerály.
Co si pamatovat?
Kdo někdy vyzkoušel čištění elektrickým zubním kartáčkem, řekne vám, že si s ním zuby vycídil za mnohem kratší dobu než s kartáčkem běžným, a dost možná i lépe. Pochopitelně, štětiny kartáčku poháněného proudem se vrtí rychleji, než to kdy dokáže lidská ruka; tyto kartáčky ale nejsou bez rizika.
Pokud se nepoužívají správně (a vhodný typ), mohou chrupu škodit. Z kartáčků, které jsou k dispozici na trhu, je nejúčinnější a zároveň nejbezpečnější kartáček sonický, který i podle studií snižuje množství plaku a riziko zánětu dásní; nemodernější typy těchto přístrojů pak umějí svého uživatele samy upozornit, že na držadlo tlačí příliš silně, a mohl by si tak uškodit. U kartáčku s rotačními hlavicemi je podstatně vyšší riziko poškození dásně a dalších problémů, pokud nejsou používány správně. V plošném doporučení elektrických kartáčků jsou odborníci zdrženliví. České dentální hygienisťky doporučují na stránkách své asociace tyto kartáčky především lidem se zdravotním handicapem, dentisté v USA ještě dodávají, že děti může čištění s elektrickým kartáčkem více bavit (a proto k němu budou ochotnější, dodáváme my).