Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Texty Technika Jak nám Internet v mobilu změnil život - 23 věcí co děláme automaticky skoro každý den

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7021

Jsme na Facebooku

Staňte se fanouškem na facebooku
Denně info o nových článcích tohoto webu na facebooku!

Web běží na serveru:

WEDOS

Jak nám Internet v mobilu změnil život - 23 věcí co děláme automaticky skoro každý den Email
Pondělí, 11. duben 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 1029x

jak-nam-internet-v-mobilu-zmenil-zivot-22-veci-co-delame-automaticky-skoro-kazdy-den

Dříve jsme tyhle věci většinou také dělali, jenomže jinak, složitěji a zdlouhavěji, ale přišlo nám to jako samozřejmost. Stejně jako nám to přijde dnes, když nám s nimi pomáhá náš nerozlučný společník napojený na síť.

___

___


1. Začíná to hned ráno, jen co zaklapneme poslední snooze na budíku a konečně vstaneme. Tak co si dnes vezmeme na sebe? Mrkneme do mobilu, jaké má být počasí. Pro jistotu se pak koukneme z okna, jestli se aktuální stav v aplikaci shoduje se skutečností. Víceméně.

2. A hurá ven. Zase jen tak tak, abychom nepřišli do práce pozdě. Kdy nám jede nejbližší spoj? Tak se ukažte, jízdní řády. Cože, oni dočasně změnili trasu naší obvyklé linky? Oukej, pojedeme tedy jinudy a s jedním přestupem, ale stíháme to.

3. Sakra, nepojedeme. Cestou po schodech totiž projíždíme kalendář. Jak jsme na to mohli zapomenout? Vždyť dnes se nejde do práce, ale jede se za rodiči! Hlavně že jsme si to před pár dny poznamenali v práci na počítači do kalendáře/organizátoru, který se synchronizuje s tím v mobilu. Akorát jsme si nenastavili upozornění předem. No nic, tak kdy jede nejbližší vlak? A nejbližší tramvaj na nádraží? Super, stíháme to v pohodě.

4. Teď jenom koupit jízdenky. Nejdřív na tramvaj a cestou v tramvaji na vlak. Ještě že rodiče nebydlí někde na druhém konci světa, ačkoli i letenky bychom vyřešili přes mobil.

5. Jdeme na Facebook a píšeme mamce, že jsme na cestě. Projíždíme timelinu, co se na ní od včerejšího večera urodilo. Lajkujeme, komentujeme... a odepisujeme rodičům na jejich zprávu, že se už na nás těší, tak že my se na ně taky těšíme.

Čekujeme se na nádraží a postujeme k tomu fotku nádražní budovy v ranním slunci. Vypadá daleko lépe než ve skutečnosti. Schválně, kdo to olajkuje jako první. Kdo je o víkendu takhle brzy vzhůru?

6. Ve vlaku nám nabízejí noviny. Díky moc, už jsme si je přečetli v mobilu a doma máme ústřední topení.

7. V cíli budeme ale až za hodinu a něco. Co teď? Jenom dva lajky k fotce nádraží? No nic moc, ale ono se to rozjede, všichni ještě chrněj. Tak koukáme z okna. Jedeme kolem zvláštního kopce, který je teď na podzim psychedelicky vybarvený. Fotíme a postujeme na Facebook a Instagram s hastagem #strangehill. Kdybysme tak věděli, jak se jmenuje – a přitom jsme ho viděli z vlaku už tolikrát.

8. A k čemu jako máme v mobilu mapy? Takže – moje poloha je tady, kopec je napravo... aha, tak Plešivec je to. Doplňujeme příslušný hashtag a zkusmo se koukáme, jak se tam dá vylézt. Jasně, z nádraží ve Zdicích po modrý jsou to čtyři kiláky a něco s převýšením – díky mapo, to vidíme sami, že je to do kopce – 160 metrů, což je moc, nebo málo?

9. Inu, třeba se sem někdy vypravíme, jenže teď je nutné zkontrolovat svou farmu/království/civilizaci (hry)... máme totiž rozehráno pár onlinovek, tak se na ně pojďme mrknout a obhospodařit, co je třeba.

10. Průvodčímu to nějak trvá, ale už je u nás. Jízdenky, prosím! Tumáš mobil, oskenuj si qr kód. V pořádku, děkuji, příjemnou cestu.

11. Teď ještě kouknem na online bazar, kam jsme před pár dny dávali bundu, co nám darovali rodiče, jenže se trochu netrefili. Fajn, asi jsme to s tou cenou poněkud přestřelili, tak ji sesekneme o stovku dolů. A přidáme si do wishlistu pár věcí, které nám při zběžném brouzdání novinkami padly do oka.

12. Už tam skoro budeme, když volají rodiče, ať se cestou zastavíme koupit pár věcí, na které zapomněli. Nejlépe ať pro ně zajdeme sem, tam a onam. Výborně. Koukneme na mapu, kde ty obchody jsou. Zjistíme, že pěšky by to bylo na dlouhou túru a MHD snad ještě na dýl. Vyhledáme nejbližší taxislužbu a objednáváme odvoz z nádraží.

13. Kdybychom byli doma, nemuseli bychom se tak nervovat. Ty věci by se prostě objednaly a nechaly se dovézt až k nám před práh. Cenově to vyjde nastejno nebo možná o něco víc, ale zase ušetříte čas. A taky oběd by se nemusel vůbec vařit. Vybralo by se z denních nabídek nejbližších restaurací a buďto by se do nich šlo, nejlépe na rezervačku, protože nikdy nevíte, nebo by se to opět nechalo dovést.

14. Před prvním obchodem zjišťujeme, že neberou karty. Takže znovu naše milé mapy a vaše vyhledávání – kdepak je nejbližší bankomat?

15. No jo, ale máme my vůbec na běžném účtu dost peněz, ať nemusíme vybírat cash z kreditky? Koukneme se na internetové bankovnictví ... jo, máme.

16. A už jsme u rodičů, vítání, oběd, blažená únava a vytuhnutí na kanapi. Odpoledne to půjdeme vyběhat. V mobilu si podle mapy naplánujeme pětikilometrový okruh. Zapneme si ‚měřič vzdálenosti‘ a jdeme (běžíme) na to. A samozřejmě dáme prostřednictvím chytré aplikace všem vědět, kudy, kam a jakou rychlostí zrovna běžíme. Zatleská nám někdo? Spíš to kamarádi zas jen olajkujou později, jako vždycky.

17. Ozývá se nám starý kámoš, ať přestanem běhat a jdeme s ním večer na pivo. Kam? Už jsme v rodném městě dlouho nikde v žádném takovém podniku nebyli, určitě je tu spousta nových. Zjišťujeme záhy přes mobil – jeden se nám zamlouvá převelice, přes chat dáváme vědět kamarádovi i ostatním, které mezitím připojil ke konverzaci. Souhlas, domluveno, tak hned zarezervujeme místa v restauraci.

18. Ještě než v podvečer odejdeme do šumu, sdělují nám rodiče nadšeně, že plánují koupit si novou pračku/ledničku/televizi/vysavač... A že už‚ to mají vyhlídnutý‘ v jednom obchodě. Jen zběžně srovnáme na mobilu ceny a doporučíme jim, ať to samé koupí radši někde jinde a ušetřené peníze nám dají jako spropitné za užitečnou radu.

19. Cestou za kamarády (opět díky, jízdní řády a online jízdenky) nám dochází, že bychom jim rádi pustili pár soukromých videí, která máme na svém cloudu. Koukneme se, kde jsou v městě wifiny. Super, jedna je i tam, kde dnes večer budeme.

20. Trochu se to protáhlo a rozveselilo a v podniku jsme sami jen s barmanem. Pouští zvláštní hudbu, kterou neznáme. Tedy jen do té doby, co ‚identifikujeme hudbu mobilem‘. „A znáš tohle?“ snažíme se ho trumfnout a zanedlouho už si tu děláme vlastní diskotéku z mobilu napojeného přes zesilovač na bedny.

21. Domů se vracíme docela pozdě, ale stále běží televize, před kterou nalézáme spící rodiče. Vypínáme přijímač, budíme je a snažíme se nepřekážet při jejich cestě na kutě. Sami se pak v posteli dokoukáme v mobilu na seriál a na usnutí si pouštíme oblíbené rádio.

22. Ráno zjišťujeme, že jsme si včera večer nainstalovali do mobilu nějakou seznamku a už v ní máme pár zpráv. Jenže na to teď není čas, je třeba naplánovat cestu zpět:

23. Co takhle zkusit spolujízdu, kterou nám včera poradili kamarádi? Během pár chvil máme domluvený odvoz na odpoledne.

 

Teď ještě zbývá zkontrolovat, kolik lajků přibylo k našim příspěvkům na Facebooku a srdíček na Instagramu, jaké bude počasí, jestli na nás kalendář nepřichystal zase nějakou zapomenutou zradu, co píše denní ‚tisk‘ a kamarádi... ;)

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny