Exekuce společného majetku, jmění manželů a jak ji ovlivnit - vylučovací žaloba

MUDr. Zbyněk Mlčoch 30. říjen 2008 Zobrazení: 20968

vylucovaci_zaloba_zabaveni_sjm_spolecneho_jmeni_manzelu_jak_se_branit.jpg

Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah svého majetkového společenství - společného jmění manželů (SJM). Jak to udělat a co znamenají pojmy vylučovací žaloba, zúžení a rozšíření jmění, pravidla hospodaření, apod. vysvětluje článek.

Jak se brátnit?

Rozšíření nebo zúžení jmění - takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

Manželská majetková smlouva (předmanželská nebo manželská) vždy společný majetek manželů (SJM) nechrání!

Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Obdobná majetková a právní opatření mohou učinit (majetkovou smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu) rovněž muž a žena, kteří teprve chtějí uzavřít manželství, tedy snoubenci, a upravit své budoucí majetkové poměry v manželství. Takové smlouvy se uzavírají především, ale nejen, za účelem ochrany rodinného majetku zejména s ohledem na rizika, která přináší podnikatelská činnost jednoho z manželů.

Nejen zúžení, také rozšíření

Zúžení SJM, pokud jeden z nich podniká, je, jak už jsme naznačili, obvyklé s ohledem na rizika, která podnikání přináší. Možné však je nejen zúžení, ale i rozšíření SJM. V praxi se s rozšířením SJM můžeme setkat nejčastěji, pokud jde o nemovitosti – pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Snoubenci či manželé své SJM (nebo budoucí SJM) rozšiřují třeba o rodinný dům, který dosud vlastnil jen jeden z nich. Když se v něm manželé chystají společně žít, obvykle se do něj chystají i investovat budoucí společné finanční prostředky. Dojde-li k rozšíření SJM o dům, druhý manžel tak nebude vynakládat peníze na cizí majetek. Ačkoliv levnějším řešením (s ohledem na notářské poplatky za sepsání majetkové smlouvy ve formě notářského zápisu) pro praxi bude, když jeden z manželů daruje druhému manželovi (tedy bezúplatně na něj převede) spoluvlastnický podíl na nemovitosti.

Změna pravidel hospodaření

Manželé nebo snoubenci mohou také změnit pravidla o společné správě majetku a dohodnout se, že každý bude s určitými věcmi disponovat samostatně bez ohledu na názor svého protějšku.

Jinak platí opačný princip, tedy že kromě drobných vydání a obvyklých úkonů musejí se všemi majetkovými opatřeními souhlasit oba manželé. Obvyklou správu (údržbu) může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech, které překračují rámec obvyklé správy, se vyžaduje souhlas obou manželů.

Manželé se však se mohou vůči jiné osobě (t.j. zejména věřitelům) na takovou manželskou majetkovou smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.

Pozor na exekuci!

Výkon rozhodnutí (exekuci) na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku (uspokojení pohledávky – dluhu), který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do SJ povinného (dlužníka) a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah SJM nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik SJ ke dni zániku manželství.

Při exekuci se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah SJM o majetek, který patřil do SJ v době vzniku vymáhané pohledávky (dluhu). Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného (dlužníka), který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Rozhodující tedy je, že exekučně vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství.

Vylučovací žaloba může být obranou

Druhý manžel se může proti nařízení výkonu rozhodnutí (exekuci) bránit tzv. vylučovací žalobou (proti oprávněnému věřiteli), kterou se navrhuje vyloučení určitých věcí z exekuce. Takto lze postupovat, pokud byl nařízenou exekucí postižen majetek patřící do SJM nebo který se považuje za součást SJM, avšak vymáhaný závazek (dluh) vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který:

podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah této smlouvy,
náležel výhradně povinnému (dlužníkovi) proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.

Manžel, který chce vylučovací žalobou ochránit majetek, tak musí prokázat, že:

vymáhaná pohledávka (dluh) vznikla před uzavřením manželství,
nebo že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění nebo smlouva o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství byla uzavřena a stala se účinnou před vznikem vymáhané pohledávky a současně oprávněnému (věřiteli) byl v době vzniku pohledávky (dluhu) znám obsah těchto (majetkových) smluv,
nebo že vymáhaná pohledávka vznikla za trvání manželství pouze povinnému (dlužníkovi) při používání majetku, který náležel výhradně povinnému (dlužníkovi) proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.

Právo a sebeobrana