Dobré odpoledne, dnes je pátek 19.4.2024, svátek slaví Rostislav, zítra Marcela.

České potraviny? Plné náhražek - vítězí nízká cena a konkurenceschopnost.

ceske_potraviny_a_nahrady_ecka.jpg Na každém kroku čteme jak máme žít zdravě. Jenže ono to není tak jednoduché. Proč? Protože hlavní faktory našeho zdraví jsou těžko ovlivnitelné - ovzduší, stres a také strava. Tento článek vás nemá přivést ke špatné náladě, jen vám má objasnit, jak je to s potravinami a jejich průmyslovou politikou.
___
___ 

Změna takového trendu přitom není na obzoru. Lidé jednoznačně dávají přednost levným potravinám. A trvalému tlaku obchodníků na co nejnižší ceny se navíc nevzpírají ani potravináři.

 

Do vuřtů už maso nepatří? Masná vyhláška a její nejistý osud.

Sami se snaží ještě normy kvality snížit. Požadují po ministerstvu zemědělství, aby zrušilo takzvanou masnou vyhlášku. Ta nařizuje výrobcům, aby například pod názvem špekáček dělali uzeninu aspoň s minimálním podílem masa.

"Lidé přece nechtějí jíst vuřty, které se jim při opékání rozpadnou a shoří - jak jsou plné mouky a škrobu," hřímali domácí uzenáři před lety, když sami vyhlášku požadovali. Nyní však otočili.

Vyhlášku totiž nemusí dodržovat dovozci, a tak bychom proti nim byli v nevýhodě. Kromě toho - lidé přece nemohou chtít vysokou kvalitu za nízkou cenu. To žádný potravinář neumí. Ministerstvo uzenáře vyzvalo, aby věc ještě zvážili.

 

Nejde o život, ale o cenu

Pro mnohé firmy je také výroba náhražek stále lepším byznysem. Pokud porovnáme směsi bez "E čísel" a s "E čísly", musíme bohužel konstatovat, že čeští zákazníci v žádném případě neupřednostňují směsi bez "E čísel". Hlavní roli hraje cena, nikoliv zdravotní hledisko. Náhražky jsou o polovinu až dvě třetiny levnější než skutečná mléčná bílkovina nebo maso. Přidávají se jen v podílu několika procent, ale i tak zboží zlevní.

"Nabídli jsme jednou řetězci, zda chce v sýru původní mléčný tuk nebo levnější rostlinný. Rozhodl se jednoznačně pro nižší cenu," říká jeden z šéfů významné mlékárny. Nechce být jako většina svých kolegů jmenován, aby neměl s obchodníky potíže.

"Já obchodníkům klidně levný, nízkotučný sýr s náhražkou udělám. Ale nejím ho - a hlavně si ho pak musí prodávat pod svou privátní značkou," připouští otevřeně Milan Teplý, šéf největších tuzemských mlékáren Madeta.

Co je na bramborovém škrobu a dalších náhražkách vlastně tak špatného? Lidskému zdraví přímo neškodí. Ale kupujete si kvůli nim potraviny podřadné kvality. A zvláště maminky by přece jen neměly dávat dětem dlouhodobě levné a méně hodnotné potraviny.

Potravinové přípravky zvané "éčka" mají vůbec rozporný význam. Některé, v malém množství, jsou prospěšné. Umožňují, že se třeba tavený sýr dá roztírat. Výrazně prodlužují trvanlivost. Některé obsahují i vitamíny.

Jenže třeba barvivo do párků E 128, jež se i Česko chystá zakázat, zřejmě vyvolává rakovinu.

Potravináři a obchodníci si vzájemně předhazují, kdo z nich náhražky víc používá. A málokdo je přitom konkrétní.
"Máme vlastní výrobu uzenin. Podstatná část z nich je bezlepková, do těch se nepřidávají žádné náhražky," říká například Boris Malý z marketingového oddělení sítě Globus. "Jak používají náhražky naši dodavatelé, komentovat nebudu."
Také mluvčí Aholdu Libor Kytýr jen připomíná, že podíl potravin s náhražkami je "velmi nízký", protože většinu masných a mléčných výrobků prodává pod vlastní značkou jakosti AH Quality.

 

Cena je to hlavní

Podrobnější odpovědi na dotaz HN se odvážilo poslat Tesco. Z nich lze usoudit na skutečný podíl "náhražkových potravin" na celém trhu. Tesco podle mluvčí Jany Matouškové používá náhražky ve výrobcích "nejnižších cenových relací". Těch má ale v řadě "Výhodný nákup" přes 2300. A další tři tisíce položek je v kvalitě "Standard", jež je hned druhá nejlevnější. V řadách dražšího zboží jsou přitom zařazeny jen desítky položek. "Nemá smysl si to zastírat - souboj na trhu se odehrává hlavně přes cenu. I třeba Tesco musí reagovat na to, když diskont Lidl tlačí ceny úplně dolů," upozorňuje Leoš Novotný, šéf největších konzerváren Hamé.
Připomíná také paradox, že kvalitu potravin nejlépe hlídaly státní normy, platné za bývalého režimu: "Do konzervy vepřového ve vlastní šťávě se muselo dávat maso. Dnes ale prodáme takových kvalitních konzerv desetkrát méně než těch, kde je škrob," vysvětluje.

 

Blýská se na časy?

Česko na tom ještě není s kvalitou potravin tak špatně jako třeba Čína. Tam se nedávno provalilo, že přes polovinu náplně knedlíčků z jedné továrny tvoří použité papírové kartony. Šéf Úřadu pro potraviny dokonce skončil na popravišti - za úplatky povolil potraviny, kvůli kterým zemřelo několik lidí.
Nicméně i Česko - na jiné úrovni - s kvalitou potravin zápolí. A nezdá se, že by se něco mělo změnit. Potravináři i obchodníci sice rádi prohlašují, že "zákazník už častěji zaplatí za kvalitu". Jenže žádnými přesvědčivými čísly to nejsou schopni doložit.


Co a proč se dává do potravin

Párky
Obsahují směs rostlinných bílkovin, cukrů a škrobu
Více vážou vodu a tuk, zlevňují výrobu
Šunka
Bramborový škrob
Zvyšuje šťavnatost, zlepšuje vzhled, zlevňuje výrobu
Jogurt
Bramborová vláknina a bramborové škroby
Váže vodu, vytváří krémovou konzistenci, zlevňuje výrobu