Dobré ráno, dnes je úterý 16.4.2024, svátek slaví Irena, zítra Rudolf.

Úrazy a zranění způsobené airbagem - mechanismus poranění a typy

urazy_zraneni_poraneni_zpusobena_airbagem.jpgAirbagy nepochybně zachraňují na celém světě ročně desítky tisíc životů. Jsou úžasným vynálezem, který však za určitých okolností může sám ublížit nebo v krajním případě a při shodě nežádoucích okolností i usmrtit. Článek pojednává o nejčastějších typech poranění při vystřelení airbagu.

___
___

Mechanismem náhlého a velmi tvrdého úderu airbagem může vzniknout celá řada poranění. Přes svůj původní účel, tj. zabránit vážnějším poraněním, může airbag v kombinaci s dalším faktorem vést k nezvyklým a to i velmi vážným úrazům:

  • poranění mozku, nejčastěji komoce (otřes)
  • poranění oka a ucha, a to tlakovou vlnou nebo cizím tělesem
  • poranění obličejového skeletu
  • poranění sterna (kosti hrudní) a žeber
  • možná kontuze (zhmoždění) myokardu, poranění srdce a hrudní aorty
  • poranění horních končetin



Náraz na sternum (kost hrudní) vede ke komoci srdce, u starších řidičů je schopen způsobit i disekci  (podélné natržení - roztržení) vzestupné aorty. Rozvinutí obou airbagů a bočních airbagů vede k náhlému dysbarismu – strmý vzestup tlaku ovzduší v kabině může způsobit prolaps rohovky i výraznější obraz blast syndromu – tj. syndromu z náhlého zapůsobení tlakové vlny.

Kontuze (zhmoždění) hrudníku

Kontuze hrudní stěny bývá boestivá i bez zlomeniny žeber - způsobena zhmožděním periostu (okostice) nebo perichondria (povrchu chrupavky) žeber. V léčbě se uplatňují analgetika (léky proti bolesti) a klidový režim.

Zlomenina kosti hrudní (sterna)

Vzniká u řidičů s pevně upnutým bezpečnostním pásem, nebo tvrdým nárazem na airbag. Bývá součástí většího poranění hrudníku při polytraumatu. Pokud je pacient při vědomí a dýchá spontánně, pociťuje při dýchání přesně lokalizovatelnou bolest, která se ještě zvýší palpací (prohmatem). Fraktury této kosti se nejčastěji ošetřují konzervativně.

Zlomeniny žeber

Zlomeniny v horní třetině hrudníku sdružené se zlomeninami klíční kosti a lopatky svědčí o značném násilí a perspektivně o kontuzi plic. Nevylučují disekci (podélné natržení) hrudní aorty.
Zlomeniny volných žeber v dolní třetině hrudníku jsou podezřelé z poranění orgánů v dutině břišní – jater na pravé straně a sleziny na straně levé.
Zlomeniny většího počtu žeber, sériové zlomeniny, vylomené okénkové segmenty vedou k paradoxním pohybům hrudní stěny, k obrazu vlajícího hrudníku.
Dominantním rizikem tupého poranění hrudníku je především krvácení,  tenzní pneumothorax, rychle probíhající traumatická asfyxie, nebo neúměrná až neúčinná dechová námaha končící dechovou nedostatečností.
Přednemocniční neodkladná péče zajistí stabilizaci hrudní stěny přechodně cingulem (cingulum = druh obvazu hrudníku tvořený pruhy široké náplasti) přes spodní oblečení pacienta. Můžeme využít i celkovou imobilizaci vakuovou matrací. Dechová nedostatečnost se řeší tracheální intubací a umělou plicní ventilací. Pokud není zřetelná dechová nedostatečnost a není současně jiná indikace k tracheální intubaci, je indikována oxygenoterapie (kyslík obličejovou maskou event. nosními brýlemi) se zachováním spontánního dýchání.

Kontuze (zhmoždění) plic

Téměř každé závažnější trauma hrudníku je provázeno kontuzí plic. Jedná se o anatomické a funkční poškození charakterizované rupturami (prasknutím), prokrvácením a edémem plicního parenchymu. Kontuzní plíce je predisponovaná k ARDS (definice) a bakteriální infekci. Vyžaduje pečlivou observaci. U těžkých kontuzí je nutná umělá plicní ventilace.

Pneumotorax

Pneumotorax (definice) nemusí být vždy spojen se zlomeninami žeber. U mladých jedinců s elastickým hrudníkem může být přítomen i ve formě syndromu papírového sáčku (prasknutí plíce s vývojem jednostranného nebo oboustranného pneumotoraxu). Při náhlém zvýšení nitrohrudního a nitroplicního tlaku vznikne při zavřené hlasivkové štěrbině po plochém nárazu na hrudní stěnu ruptura plíce.
Známky vzniku a rozvoje tenzního pneumotoraxu jsou zjistitelné již v přednemocniční neodkladné péči. V přednemocniční péči se zavádí tenký drén, v krajní nouzi jen silná nitrožilní kanyla, ve 2.-3. mezižebří v medioklavikulární čáře. Drén se připojí po vyrovnání tlaku na jednosměrnou heimlichovu chlopeň. V nouzi lze použít sběrný močový sáček s odstřiženám horním rohem, aby v sáčku nevznikal přetlak.

Příznaky pneumotoraxu

vzestup náplně krčních žil, pokles systémového tlaku, pulsus paradoxus (tep, jehož vlny jsou při nádechu menší než při výdechu), bubínkový poklep a vymizení dechových šelestů nad postiženým hemitoraxem, vyklenování mezižebří postižené strany, asymetricky snížená pohyblivost postiženého hemitoraxu, klesající dechový objem.


Kontuze (zhmoždění) srdce

Ke kontuzi srdce dochází při masivním stlačením orgánu mezi kostí hrudní a páteří. V srdečním svalu vzniknou ložiska svalové nekrózy (odumřelé kousky tkáně) a hemoragická ložiska. (prokrvácení tkáně) Myokard tak ztratí značnou část své kontraktility a stane se významně elektroinstabilním. Důsledkem toho vznikají chaotické dysrytmie, snížení krevního tlaku a možnost náhlé zástavy oběhu.
Kontuze srdce může probíhat zcela asymptomaticky nebo se projeví pouze bolestí v prekordiu. (před srdcem) Často je přítomná arytmie (porucha srdečního rytmu). Na 12-ti svodovém EKG jsou kromě měnlivého rytmu přítomny známky ischemie s depresí ST-T úseku nebo dokonce úvodní elevace ST úseku.Tyto změny mohou být přechodné nebo nějakou dobu přetrvávat v závislosti na rozsahu poškození myokardu. Průběh je závislý na velikosti kontuzního ložiska. Je-li malé, průběh je většinou nekomplikovaný. Při větším postižení, hlavně přední stěny, se může vyvinout výduť levé komory. Rozsáhlá kontuze může skončit smrtí stejně jako při rozsáhlém infarktu myokardu. Komplikací kontuze může být rozvoj perikarditidy nebo hemoperikardu.
K diagnóze kontuze srdce nás v přednemocniční péči vede především mechanismus úrazu spolu s hypotenzí s chabou nebo dokonce žádnou reakcí na vazopresory a chaotické dysritmie.
Doporučuje se hospitalizace na koronární jednotce s monitorací EKG, systémového tlaku, centrálního venózního tlaku (CVT), kardiospecifických enzymů a za echokardiografických kontrol minimálně po 24 hodinách. Minimální délka monitorace by měla být 48 hodin (perioda s nejčastějším výskytem maligních arytmií ). Arytmie srdeční jsou nejčastější vážnou komplikací kontuze.

Komoce (otřes) srdce

Komoce myokardu je následkem podstatně menšího násilí. Nejsou přítomny strukturální změny. Hypotenze v souvislosti s komocí myokardu ustupuje během desítek minut, na 12-ti svodovém EKG jsou zřejmé poruchy rytmu. Není-li jiný důvod, nemění se odstup ST úseku.Nevyžaduje specifickou léčbu, hlavní pozornost věnujeme traumatu hrudníku a plic.

Ruptura ("prasknutí") srdce

Při silné kontuzi srdce může dojít k ruptuře srdce, nejčastěji v oblasti pravé síně. Ve většině případů je provázena rozvojem akutní tamponády – nahromadění krve v dutině mezi srdcem a osrdečníkem. Srdce se nemůže stahovat a dojde k jeho zástavě. Průběh ruptury srdce je většinou rychlý a končí smrtí. Pouze v případě menší ruptury pravé síně nebo komory může rozvoj tamponády zabránit větším krevním ztrátám a umožnit převoz nemocného na specializované pracoviště k definitivnímu ošetření. Urgentní operace je jedinou možností léčby.
K ruptuře dochází buď ihned po úrazu nebo s odstupem až několika dní.

Hemoperikard a tamponáda perikardu (osrdečníku)

Může doprovázet penetrující poranění, ale i kontuzi myokardu. Diagnostika je v přednemocniční neodkladné péči omezena na fyzikální vyšetření. Často nejspolehlivějším příznakem je hypotenze s paradoxním tepem (hmatný tep se změkčí až vymizí v průběhu inspiria). Mezi další příznaky patří  tachykardie, tiché srdeční ozvy a dušnost. Základním terapeutickým postupem u tamponády srdeční je evakuace výpotku.

Poranění hrudní aorty

Nejčastějším místem poškození hrudní aorty je přechod oblouku aorty v aortu sestupnou, těsně pod odstupem levé podklíčkové tepny. Důvodem je přechod relativně volného a pohyblivého aortálního oblouku v hrudní aortu, která je pevně fixována k páteři. V průběhu úrazu dochází v tomto místě k úplnému nebo částečnému přerušení kontinuity aorty. V případě úplného přerušení postižený umírá ihned na vykrvácení. V případě neúplné ruptury  je největším rizikem fatální krvácení v druhé době. Jedná se většinou o polytrauma s těžkým postižením dalších orgánů.
Příznaky: vlastní transsekce je většinou zastřena přítomností dalších poranění při polytraumatu (zlomeniny končetin, poranění hlavy, hrudníku či břišních orgánů). V popředí je obvykle bolest hrudníku, různě vyjádřený šokový stav, event. známky vnitřního krvácení. Při přerušení průtoku krve aortou je přítomna ischemie dolní poloviny těla, někdy paraplegie.


Poranění prostřednictvím dalšího tělesa

Airbag může způsobit poranění i prostřednictvím jiného tělesa: dýmka v ústech nebo brýle na očích vedou k poranění obličeje a oka, propisovací tužka v levé kapsičce saka může vést k bodné ráně ve velmi rizikové krajině apod.


Ressume:

Pacient i s minimem příznaků po rozvinutí airbagu by  měl být alespoň  na 24 hodin hospitalizován. Je nutno pořídit snímek hrudníku, dotázat se na neurologické obtíže, zejména s horními končetinami, prohlédnout pečlivě rohovky a přinejmenším orientačně zkontrolovat sluch.

Přijímající lékař má znát mechanismus úrazu – z přednemocniční neodkladné péče je mechanismus popsán v záznamu o výjezdu RLP. Informace musí obsahovat údaje o rychlosti vozu, převrácení vozu, o použitých resp. nepoužitých bezpečnostních prvcích (airbag, bezpečnostní pásy…).

Text zpracoval: Ivo Zapletal, DiS.