Dobré poledne, dnes je čtvrtek 25.4.2024, svátek slaví Marek, zítra Oto.

Milující se manželé nežijí spolu ale každý zvlášť - je to normální?

Mám obavy o svou vnučku, která se nedávno v šestadvaceti letech vdala. Přestože se prý s manželem velmi milují, oba i po svatbě bydlí dál ve svých původních bytech. Scházejí se večer po práci jako za svobodna a tvrdí, že jim to tak plně vyhovuje. Nevím, jak dlouho to může vydržet. Božena

___
___


ODPOVĚĎ:

Vývoj společnosti přináší občas překvapení, která jsou předcházejícím generacím nepochopitelná. Můžeme si to ukázat na rozvoji partnerství v západní Evropě i po roce 1968. To byl začátek "sexuální revoluce", kdy se do popředí stavěla impulzívní pudová láska, spíše však sex. Tuto euforii dost rychle ukončilo rozšiřování pohlavní choroby AIDS, a "volná láska" narazila na pud sebezáchovy.

Následovalo další období, které si svým způsobem vynutila nastupující krize: mladí lidé již tehdy přestali uzavírat sňatky, žili jen tak "na psí knížku", měli spolu děti, vychovávali je, a vedle klasické rodiny začal vznikat nový útvar, kterému se v psychologii začalo říkat volná unie. Nebyl vázán na sňatek. Mladí lidé ve volném partnerství často vzorně pečovali o děti a měli proti klasické rodině jednu výhodu. Když oba přišli o práci, dostávali dvojnásobnou podporu v nezaměstnanosti. Od té doby došlo ke změnám ve světě i u nás. Pro řadu mladých žen není jedíným cílem vdát se, porodit dítě a starat se o rodinu - naopak, chtějí dosáhnout srovnatelného vzdělání s muži, mají potřebu realizovat se i v práci.


Změna priorit může vést k osamělosti

Ženy tak již mají své byty, auta i své soukromí. I když mají partnera rády, jejich láska je kontrolována vnitřní opatrností. Nechtějí být hospodyně ani služky. A z nich se rekrutuje hodně vdaných samotářek, tzv. míngles, ze kterých se pak po třicítce často stávají singles.

V psychiatrických ordinacích se objevují stále častěji mladé kultivované ženy s titulem, které relativně dlouho žily stylem, kdy měly svého manžela, ale byl to jen doplněk jejich života, jakési třešnička pro zpestření. Šok nastal v okamžiku, kdy se partnerství náhle zhroutilo a muž si našel nějakou mladší, se kterou má dítě. Mladé ženy tak najednou zůstavají osamocené a zjišťují, že ve chvíli, kdy jim biologické hodiny tikají a chtěly by mít dítě, není vhodný partner. To neznamená, že by oddělené bydlení znemožňovalo velký citový vztah, ale není příznivé pro děti, které by se v takovém vztahu narodily. A jaká je cesta z takových pochyb?

V partnerství je třeba si ujasnit základní otázky. Jak budou manželé spolu žít a bydlet, kdy a kolik budou mít dětí, jak je budou vychovávat, kdo bude dělat hlavní a kdo vedlejší pracovní kariéru. Umějí-li si odpovědět na tyto otázky, je šance, že by manželství mohlo vydržet.


Odpověděl: MUDr. Jan Cimický, psychiatr