Mozek (Encephalon) je řídící orgán nervové soustavy. Obvykle se tento pojem používá pouze u obratlovců, ale může být použit i u nervových center některých složitějších bezobratlých. Mozek je uložen v dutině lebeční. Řídí a kontroluje tělesné funkce jako je např. činnost srdce, trávení, schopnost pohybu, řeči ale i samotného myšlení či vnímání emocí.
__
Je uložen v lebeční dutině, ohraničen a chráněn kostmi neurokrania. Společně s míchou tvoří centrální nervovou soustavu, je nadřazeným nervovým centrem. Mozek je chráněn soustavou plen, v lebeční dutině „plave“ v mozkomíšním moku, který je rozváděn soustavou mozkových komor.
Jednotlivé části mozku:
Zadní mozek (rhombencephalon)
Zadní mozek je – s výjimkou evolučně mladšího mozečku – nejstarší částí mozku. Prodloužená mícha a Varolův most jsou součástí mozkového kmene, zodpovídají za udržení základních životních funkcí. Dále se dělí na:
Míšní mozek (myelencephalon)
Prodloužená mícha (medulla oblongata) zajišťuje řízení činnosti srdce, cév, dýchacích pohybů, polykání, sání.
Vlastní zadní mozek (metencephalon)
Mozeček (cerebellum) zajišťuje udržování rovnováhy a řízení přesnosti pohybů.
Varolův most (pons Varoli) kontroluje žlázy vylučující sliny a slzy, ovlivňuje také některé fáze spánku.
Střední mozek (mesencephalon)
Zajišťuje souhru očí a pohyb hlavy za zvukem. Procházejí jím zprávy ze zrakového a sluchového ústrojí. Je součástí mozkového kmene.
Přední mozek (prosencephalon)
Přední mozek se člení na pravou a levou mozkovou hemisféru, které tvoří největší část předního mozku. Na povrchu hemisfér je šedá hmota a mozková kůra, uvnitř hemisfér je bílá hmota.
Bílá hmota obsahuje podkorová nervová vlákna, která spolu tvoří komunikační síť mozku, ta spojují mozkovou kůru a korové oblasti s míchou.
Šedá hmota je látka obsahující těla nervových buněk, tvoří mozkovou a buněčnou kůru i podkorová jádra.
Mezimozek (diencephalon)
Uložen blízko třetí mozkové komory se dělí na thalamus, hypothalamus, epithalamus a subthalamus. Je evolučně mladší část předního mozku, jeho součástí je thalamický mozek, kde se přepínají veškeré podněty z periferie. Thalamus je považován za centrum zodpovědné za emoce, pocit hladu, agrese, strachu. V jádrech thalamu začínají eferentní a končí aferentní dráhy. V horní části – epithalamu – se nachází žláza s vnitřní sekrecí - šišinka (epifýza), která prostřednictvím hormonu melatoninu ovlivňuje naše biorytmy. V dolní části se nachází podvěsek mozkový - hypofýza, žláza, která podléhá pouze podnětům z nervového systému a sama prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje další žlázy s vnitřní sekrecí. Je to tedy místo, kde dochází k propojení nervového a hormonálního řízení.
Koncový mozek (telencephalon)
Je nejmladší a největší část mozku. Je rozdělen na dvě hemisféry. Na povrchu je kryt pláštěm (pallium), který je krytý kůrou (kortex), tvořenou šedou kůrou mozkovou, což jsou těla neuronů. Povrch mozku je zpravidla rozbrázděn závity, i když existují i savci se zcela hladkými hemisférami (krysa). Vnitřek je vyplněn bílou hmotou (vlákna neuronů) a okrsky šedé hmoty, které tvoří podkorová centra, tzv. bazální ganglia.
Nejstarší část koncového mozku tvoří čichový mozek, rhinencephalon. Struktura mozkové kůry čichových laloků je jednodušší. Součástí rhinencephalonu je ale i limbický systém mozku, centrum emocí. Koncový mozek zpracovává vnější podněty - čichové, chuťové, zrakové, sluchové. Řídí úmyslné pohyby a řeč, provádí myšlenkové činnosti, iniciuje podmíněné reflexy.
Mozkové komory
Mozkové komory vytvářejí látku zvanou mozkomíšní mok (sekrece mozmomíšního moku), což je ochranná vrstva, která mozek i míchu chrání před poraněním a infekcí. Komory se nacházejí v mozku a mozkovém kmeni, jsou celkem čtyři. Tři komory jsou uloženy v předním mozku, uvnitř každé hemisféry je jedna postranní komora, která je největší. Postranní komory se člení na tělo a tři rohy, přední roh, zadní roh a dolní roh. Mezi pravým thalamem a hypothalamem je třetí komora, která se směrem dozadu zužuje (do aquaeductus cerebri). V zadním mozku, pod mozečkem je čtvrtá komora, spojená s třetí komorou úzkým kanálkem (aquaeductus cerebri).
Mozkomíšní mok je produkován v cévní pleteni (plexus choroideus), plní ochranou funkci a nejspíš také zabraňuje infekci a jsou jím odplavovány zplodiny do žilního systému. Mozkomíšní mok má být čirá a bezbarvá tekutina; jeho zbarvení je příznakem nemoci.
Mozkové hemisféry
U lidí došlo v této největší části mozku k velkému rozvoji, lidské hemisféry se tím odlišují od hemisfér jiných obratlovců. Hemisféry se dělí na pravou a na levou, odděluje je rýha (znaná fissura longitudinalis). Dále se ještě rozdělují do tří laloků, které jsou pojmenovány podle lebečních kostí, které je překrývají.
Frontální lalok
Parientální lalok
Temporální lalok
Thalamus a hypothalamus
Thalamus přijímá senzorické signály kromě čichových. Je součástí mezimozku a uložen je v hloubi hemisféry a tvořen je párovými útvary šedé hmoty, pravý a levý thalamus je spojen můstkem šedé hmoty. Thalamus se skládá ze souborů nervových buněk, které dostávají signály ze svých zdrojů, pak je díky svému spojení převedou do určité části mozkové kůry. Tak je například signál ze zrakového ústrojí (oka) thalamem převeden do příslušné korové oblasti. Thalamus se také zúčastňuje kontroly mimovolních funkcí, včetně udržování vědomí.
Hypothalamus
Je základem pro regulaci tělesných funkcí a je uložen v hloubi mozku. Leží těsně za zkřížením zrakových nervů. I hypothalamus je složen z mnoha jader. Na jeho spodní ploše jsou útvary:
Corpora mammillaria - dvě vyvýšeniny, jsou součástí limbického systému.
Stopka hypofýzy (Infundibulum) - je dutá struktura, která hypothalamus spojuje se zadní částí hypofýzy (neurohypofýza).
Tuber cinereum - je vyvýšenina, která obklopuje bázi infundibula. Má šedomodrou barvu.
Reguluje i další funkce:
-
Autonomní nervový systém spojením s autonomními oblastmi v mozkovém kmeni
-
ovlivňuje srdeční činnost a krevní tlak, kontrakce močového měchýře a střeva, tvorbu slin a potu.
-
Přijímání potravy a tekutin
-
Tělesná teplota - kontroluje teplotu krve.
-
Kontrola emočního chování - podílí se na kontrole agrese, strachu a sexuálního chování.
-
Kontrola spánkových cyklů (cirkadiánní cyklus) - má vliv na denní kontrolu spánku a bdění. f
-
Paměť
Mozeček
Mozeček je uložen v zadní části mozku. Udržuje rovnováhu, vzpřímený postoj a koordinuje pohyby. Jeho činnost je zcela podvědomá, tedy o ní nevíme.
Rozděluje se na
vývojově starší část (paleocerebellum) - jeho funkcí je opěrná motorika, řízení stoje a řízení pohledu
vývojově novější část (neocerebellum) - funkčně zajišťuje programování složitějších pohybů
Mozeček má tři laloky:
Lobus anterior
Lobus posterior
Lobus flocculonodularis
Cévní zásobování mozku
Mozek je artériemi zásoben okysličenou krví. Mozková tkáň potřebuje velké množství krve, asi 15-20% právě cirkulující. Deset sekund po kompletním přerušení přívodu krve do mozku dochází k jeho nevratnému poškození. Mozek zásobují dva páry tepen. Arteria vertebralis zásobuje mozkový kmen a mozeček. Arteria karotis interna pak zbývající část. Mozkové žíly odvádějí krev do systému splavů (sinusů), odkud směřuje do srdce.
V přípdě že dojde k ucpání mozkové cévy, dochází k mozkovému infarktu - tedy mrtvici (iktus, appoplexie).
Zdroj:
wikipedia.org