Dobré odpoledne, dnes je pátek 19.4.2024, svátek slaví Rostislav, zítra Marcela.

Okluze, uzávěr sítnicové tepny a žíly - příznaky, léčba

okluze-uzaver-sitnicove-tepny-zily-priznaky-projevy-lecba-pricina

okluze-uzaver-sitnicove-tepny-zily-priznaky-projevy-lecba-pricina
Sítnicové cévy - tepny a žíly - jsou konečnými větvemi kmenové centrální sítnicové tepny a sítnicové žíly. Zásobují krví sítnici (kromě jejích nejzevnějších dvou vrstev - vrstvy pigmentové a vrstvy tyčinek a čípků) a jejich postižení, způsobující poruchu krevního toku, zhoršuje zásobení sítnice kyslíkem a nezbytnými živinami. To má za následek prosáknutí sítnice a u žilního uzávěru i krvácení do ní. Nejcitlivěji reagují na nedostatek kyslíku nervové buňky sítnice, což se projeví poruchou její funkce, tj. zhoršeným viděním.

___
___


Uzávěr sítnicové tepny

U tepenného uzávěru (central retinal artery occlusion) nervové buňky při absolutním chybění kyslíku rychle odumírají a sítnice slepne v rozsahu zásobeném postiženou tepennou větví, případně celá při uzávěru kmene.

Uzávěr sítnicové žíly

U žilního uzávěru není nedostatek kyslíku absolutní a důsledky proto nemusí být tak tragické. Vždy platí že čím je uzávěr umístěn na cévě centrálněji, tím větší část sítnice je změnami postižena

a důsledky jsou horší.

Příčina, příznaky, projevy

Cévní uzávěry vznikají v naprosté většině na podkladě arteriosklerózy (= atherosklerózy), což je degenerativní postižení cév, .projevující se zužováním průsvitu cév zhoršujícím krevní zásobení příslušné tkáně. Rozvoj arteriosklerózy je podporován některými celkovými chorobami, zejména vysokým krevním tlakem, cukrovkou a poruchami metabolismu tuků, např. cholesterolu.


Tepenný a žilní uzávěr - příznaky, projevy

Jak se projevuje "ucpaná" oční tepna nebo žíla se dočtete ve webu www.priznaky-projevy.cz .

Léčba uzávěru (okluze) sítnicových cév

Obecně lze říci, že léčení cévních uzávěrů je svízelné a jeho výsledek vždy velice nejistý.

Při uzávěru tepny je rozhodující rychlost zahájení léčby. Po uplynutí 2 hodin od tepenného uzávěru je naděje na zlepšení stavu prakticky nulová. Léčení spočívá v podávání léků rozšiřujících tepny (vazodilatancia), a to celkově i místně v injekcích přímo za oko. Jakékoliv, byť nepatrné zlepšení vidění, lze považovat za úspěch. Bohužel, naprostá většina pacientů postižených tepenným uzávěrem přijde k prvnímu ošetření daleko později než za dvě hodiny po vzniku potíží, a léčení, byť sebeintenzivnější, postrádá smysl. 

Vzhledem k těsnému příčinnému spojení tepenných uzávěrů s postižením srdce a srdečně cévního systému vůbec, které ohrožuje dotyčného mnohdy i na životě, je třeba pacienta vyšetřit po interní stránce a léčit případně jeho celkový stav.

U žilního uzávěru se naopak obvykle nedá v akutním stadiu prakticky nic dělat. Po vstřebání krve ze sítnice se lze pokusit o laserovou koagulaci oblasti zásobované postiženou žilou.