Dobrý podvečer, dnes je čtvrtek 18.4.2024, svátek slaví Valérie, zítra Rostislav.

Často se opakující záněty a kvasinkové infekce - proč se to děje?

Co mají (či mohou mít) společného často se opakující infekce horních cest dýchacích a nachlazení, opakující se kvasinkové záněty poševní, chronické záněty, genitální herpes, neplodnost, infekce močových cest, alergie či autoimunitní onemocnění? Pokusme se rozklíčovat, z jakých důvodů se zpravidla daná onemocnění vrací zas a znovu...

___

___

Správná odpověď na výše uvedenou otázku (ve většině případů) je: špatně fungující imunitní systém. „Pro potvrzení či vyvrácení podezření na poruchy imunitního systému je samozřejmě zapotřebí vypracovat podrobnou anamnézu a provést imunologické vyšetřeni s ohledem na dané zdravotní obtíže ženy, dále posoudit podíl stresové zátěže, schopnost odpočívat, zvládat únavu a životní nástrahy.

 

Imunita a stres

„Možná se ptáte, jak moc úzká je zde souvislost se stresem jako takovým. Dnes je již více než jasné, že vysoká míra stresu v našem životě se mimo jiné muže podílet a zpravidla skutečně podílí na vzniku vysokého krevního tlaku, nemocí zažívacího traktu kardiovaskulárního systému a v neposlední řadě psychických poruch. Stále přítomná stresová zátěž s neschopností člověka se s touto zátěží popasovat pak má samozřejmě negativní vliv též na odolnost organismu jako takového, imunitní systém je v důsledku biochemických pochodů, které dopad nadměrného stresu vytváří, oslaben a nepracuje, jak má,“ říká na adresu v současnosti tolik skloňovaného stresu lékař. Takže první otázkou, pokud jste v životě často nemocná (a stejné choroby se opakují, ať již jde o banální virózy či vážnější stavy), je, kolik stresu máte ve svém životě, nakolik se tomuto stavu podvolujete a nezvládáte jej řešit.

 

Soužití s partnerem

Za vaše opakující se zdravotní potíže v poslední době však také může (kupodivu) nést „zodpovědnost" partnerský vztah a s ohledem na imunitu zvláště nové soužití. Možná to nezní příliš pravděpodobně, ale věřte tomu, že určitá šance zde skutečně je. „Soužití dvou osob, tedy partnerů nese nové informace imunitnímu systému každého z nich, který se s danou, novou situací musí vypořádat.

Dochází k mohutnému přenosu bakterií, které mohou mít na druhého stejně tak příznivý vliv jako negativní, nesoucí zdravotní potíže. To, že jsme nejen vnitřně, ale i zvnějšku osídleni nejrůznějšími mikroby, je prostě neoddiskutovatelný fakt. Dalším faktem zůstává, že na co je váš partner zvyklý a nečiní mu to žádné trable, může u vás vyvolat prudkou reakci, nebo dokonce závažné onemocnění. V rámci každého vztahu je tedy nejdříve nezbytné se sžít s partnerovou, „zoo" (je to oboustranné!), stejně jako jsme si všichni museli zvykat na ostatní děti při nástupu do školky, což se následně projevilo mnohými onemocněními.

Jinou stránkou věci také je, pokud žena reaguje negativně na mužovo sperma (což má za následek kupříkladu neplodnost) nebo se objevují problémy i jen po kontaktu se slinami partnera. Jsou to samozřejmě zřídkavé výjimky z pravidel a nutno podotknout, že se málokdo z nás s takovými projevy setkal. Naštěstí! Partner bývá spíše vzbuzovatelem našich emocí (jak kladných, tak záporných), z čehož ale samozřejmě posléze plynou též určité zdravotní nesnáze, pokud je zde hluboká nespokojenost s partnerským vztahem či soužitím.

 

Pozor na překyselení organismu (acidózu)

Jste neustále unavená, bez energie, pořád vás pobolívají svaly, záda a cítíte napětí, střídá se u vás zácpa a průjem, nemáte radost ze života a jste náchylná k infekčním onemocněním? Možná je jádro pudla v acidóze (překyselení) vašeho těla. Správný chod organismu totiž ve velké míře závisí na rovnováze mezi kyselinami a zásadami. Acidóza nám ubírá energii, snižuje náš potenciál vyrovnávat se se stresem a je předpokladem různých chorob (alergie, migréna, dna, různá kožní onemocnění, rakovina...). Proč? Přebytečnou kyselinu, kterou tělo nezvládá vyloučit z organismu ven, si ukládá do různých orgánů, jež posléze přetíženy onemocní. Dbejte tedy na správný jídelníček, od věci není poradit se s nutričním specialitou. V lékárně si můžete zakoupit lakmusové papírky, kterým i otestujete ranní moč (správné pH by mělo být minimálně 7; pokud je nižší, je třeba zapracovat na odkyselení). Vyzkoušejte kupříkladu zelený ječmen, přípravky z aloe vera apod. Od věci též není posílit rovnováhu střev pomocí tzv. laktobacilů, které obnovují fyziologickou rovnováhu v trávicím traktu po léčbě antibiotiky, při zácpě či průjmu, při alergiích, dyspepsiích apod.

 

Pátrání bez výsledků

Dlouhodobé zdravotní potíže se mohou „rekrutovat též z jiného soudku - může jít o tzv. somatoforní poruchy, tedy příznaky onemocnění bez prokazatelných organických (patologických) změn. Různé formy bolesti, únavy, nevolností, křečí apod. mohou daného člověk trápit dlouhodobě, ačkoli podle vyšetření jsou nálezy negativní. Do této skupiny onemocnění patří: somatizační porucha, somatoformní vegetativní dysfunkce, hypochondrická porucha a přetrvávající somatoformní bolestivá porucha. Léčba se orientuje převážně na psychoterapii, důležité je zde pochopení, podpora a pozornost ze strany lékaře.

 

Žena je odolnější než muž...

Pokud jste často nemocná, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost nejen fyzickým příznakům a různým vyšetřením, ale též (a především) svému životu jako takovému. Kolik času máte na odpočinek. Děláte práci, která vas baví a naplňuje, nebo jen potřebujete zaplatit složenky? Máte milujícího partnera, který je vám oporou? Jak moc se dokážete radovat z maličkostí a nepřejímáte neustálé stěžování na vše kolem od svých blízkých, přátel či spolupracovníků? Pravdou je, že žádný lékař na světě vás nevyléčí, pokud sama sobě nedáte zelenou pro změny ve svém životě. Vše, co je nefunkční, je třeba buď opravit nebo opustit...

 

Psychosomatika a nemocnost

Proč člověk onemocní právě tou či onou nemocí proč je někdo často nemocný a někdo téměř vůbec? Co bývá tím impulzem, který nemoc nakonec spustí? Onemocníme například proto, že se sami sobě nelíbíme, necítíme soulad, trápíme sebe nebo svoje bližní, přepínáme se, honíme se za chimérami, nesmiřujeme se se svými běžnými, a dokonce i funkčními handicapy. Komu se na světě nelíbí, kdo trpí neúměrným stresem a vztahovými konflikty, nezůstane dlouho zdráv. Onemocníme málem spolehlivě, když už nás vnějšek neinspiruje, když s ním soupeříme nebo se ho bojíme, zmizí-li ze všedního dne radost ze života, o čemž se můžeme přesvědčit empirickými metodami, statisticky spolehlivě a doslova v masových měřítcích právě v nemocnicích. Nemoc si vybíráme málem jako šaty od krejčího. Obvykle nám dobře padne a sluší, odráží to, čím jsme nejtypičtější.

Byť neuvědomované dětské strádání, například v neúplných, rozvracených či nefunkčních rodinách, se téměř spolehlivě somatizuje, což dosvědčují statisícové armády českých dětských alergiků, astmatiků a různě „dysfunkčních" dětí. Dětské strádání a dětské nemoci rády přerůstají do strádání a nemoci dospělých. A právě takzvané dospělé nemoci které pocházejí z nemocí dětských, se obvykle transformují do závaznějších podob. Nemoc se s věkem svého „klienta" nepřetržitě rozvíjí třeba i desítky let a rozličně se transformuje, její rozvoj či naléhavost však skončí když skončí strádání nebo nesoulad.

 

Mají ženy v něčem prim, trpí na nějaká onemocnění častěji než muži? Čím je to v obecné rovině dáno?

Muž a žena jsou naprosto odlišné bytosti s jednoznačně jinými životními prioritami a fyziologickými funkcemi. Jakkoli organizovaná nivelizace pohlaví může být psychosomaticky nebezpečná. Podle mých zkušeností žijí muži spíše z iluzí a ženy spíše z reality. Když se zhroutí iluze, mívá to závažnější psychosomatické následky, což dosvědčuje podstatně kratší mužské dožívání. Zhroutí-li se realita, žena se tomu dokáže postavit. Je odolnější bytostí i proto, že v partnerství poskytuje od všeho mnohem více.

 

Jakým způsobem se vnitřně popasovat kupříkladu s nádorovým onemocněním, které se vrací zas a znovu?

Typické ženské i mužské nemoci nejpřesvědčivěji souvisejí s rozpory a strádáním v oblastech erotických, plodících či rodících. Hippokratés už před 2500 lety prokázal, že rakovinu prsu způsobuje deprese, což dosud nikdo nevyvrátil. Starší i současné výzkumy opakovaně prokazují, že rakovina prsu souvisí s konfliktem s mateřstvím nebo s konfliktem s matkou. Psychosomatičtí lékaři na celém světě se ptají žen s takzvanými ženskými rakovinami: „Kdy vás opustil partner? Jak hluboké jsou vaše partnerské rozpory? Z jakých důvodů je už tak dlouho snášíte? Rakovina se s oblibou vrací, když se vracíme do předchozího způsobu psychosociálního prožívání.

Psychosomatický pohled na chronický únavový syndrom, hojné výsevy oparů nebo různé druhy alergií? Čím posílit nebo naopak bohužel udolat svůj imunitní systém?
Když trpíme a nekřičíme, pak křičí kůže. A alergie je válka proti zástupnému nepříteli, protože skutečný nepřítel je příliš silný nebo příliš blízký, jsme na něm závislí, máme ho rádi. Chronická únava ráda kopíruje chronické znechucení zhroucení cílů, bezvýchodnost... Imunitní systém lze posílit například biofeedbackem, vpravením homeopatik, relaxačním cvičením, hypnózou, vyřešením chronických problémů nebo útěkem z míst nelásky.

Jak porozumět poselství své (často se opakující) nemoci a uzdravit se? V knize „Zachraň svůj Život", kterou jste napsal ve spolupráci s profesorem Milošem Peškem, se praví: „Všemu porozumět znamená vše prominout. “
Křesťanství tvrdí, že nevědomost hříchu nečiní, což z pohledu psychosomatiky nikdy neplatilo a bohužel ani platit nemůže. I za neuvědomovaná pochybení, i za pouhou neschopnost přizpůsobit se vnějšku poneseme odpovědnost. Také za sociální lhostejnost či emoční slepotu zaplatíme. Někdy jen lehkou, ale později už citelnou zdravotní újmou.

Pokud o něčem nevíme, nebo to dokonce popíráme, neznamená to, že tím nejsme ovlivňováni. Onemocníme automaticky, i když popíráme sílu a zhoubnost vlastního strádání, když jej podceňujeme, stydíme se za něj nebo ses ním smiřujeme. A čím déle se distancujeme od příčiny vlastni nemoci, tím je strádání houževnatější.