Poslanecká sněmovna odmítla 31.1. 2017 senátní veto a schválila návrh novely zákona č. 95/2004 Sb. Novelu zákona podepsal i prezident republiky, takže pokud bude zveřejněna ve Sbírce zákonů během měsíce března, začne platit od 1. července 2017. Co nového novela zákona č. 95/2004 Sb. přináší?
___
___
Zaměřím se pouze na změny oproti dosavadnímu znění, aniž bych tyto změny blíže hodnotil. Následující měsíce ukážou, zda se novela v praxi osvědčí a zda opravdu přináší změny, po nichž mladí lékaři tolik volali. Tedy zda zákonodárce opravdu vnímal návrhy kompetentních orgánů a institucí, anebo se jen zaměřil v rámci legislativního lobbingu na silné zájmové skupiny, jimž na osudu postgraduálního vzdělávání vyjma vlastních ambicí a osobních zájmů až tolik nezáleží.
Nově je v zákoně definován odborný dozor a odborný dohled nad lékařem v průběhu jeho předatestační přípravy.
Tabulka: obor, kmen, označení odbornosti,
minimální délka vzdělání v oboru.
Odborný dozor a odborný dohled
Výkonem povolání lékaře pod odborným dozorem se rozumí výkon činností lékaře s odbornou způsobilostí před získáním certifikátu o absolvování základního kmene. Odborný dozor vykonává lékař se specializovanou způsobilostí přítomný ve zdravotnickém zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, s fyzickou dosažitelností lékaře se specializovanou způsobilostí do 15 minut. Tento lékař musí být v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, nebo ve služebním poměru, anebo musí být sám poskytovatelem zdravotních služeb.
Výkonem povolání lékaře pod odborným dohledem se rozumí výkon činností lékaře s odbornou způsobilostí po získání certifikátu o absolvování základního kmene.
Odborný dohled vykonává lékař se specializovanou způsobilostí, a to nepřetržitou telefonickou dostupností a fyzickou dosažitelností zdravotnického zařízení, ve kterém vykonává činnost lékař s odbornou způsobilostí, do 30 minut. Tento lékař musí být v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, nebo ve služebním poměru, anebo musí být poskytovatelem zdravotních služeb Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit výkon odborného dozoru a odborného dohledu.
Bez odborného dozoru může lékař s odbornou způsobilostí vykonávat činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných studiem v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu všeobecné lékařství a které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. Lékař s odbornou způsobilostí může před získáním certifikátu o absolvování základního kmene vykonávat další činnosti v rozsahu, který mu písemně stanoví jeho školitel, a to pod odborným dohledem.
Bez odborného dohledu může lékař s odbornou způsobilostí a s certifikátem o absolvování základního kmene vykonávat:
a) činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných vzděláváním v základním kmeni a které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem,
b) revizní činnost podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,
c) další činnosti v rozsahu, který mu písemně stanoví jeho školitel.
Novela rozšiřuje počet subjektů oprávněných přezkoumávat zdravotní způsobilost zdravotnického pracovníka. V případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka, může být zdravotnický pracovník vyzván k přezkoumání zdravotní způsobilosti nejen správním úřadem, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo zaměstnavatelem, ale nově i Ministerstvem zdravotnictví nebo příslušnou komorou.
Lékařský posudek nesmí být vydán osobou blízkou a v případě všeobecných praktickýchlékařů ani osobou, která je jejich zaměstnavatelem. Byl rozšířen výčet činností, které jsou součástí výkonu povolání lékaře, o paliativní péči a revizní činnost.
Specializační obory specializačního vzdělávání lékaře, označení odbornosti,základní kmeny pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání a minimální délka specializačního vzdělávání jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Specializační vzdělání Probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zařízeních v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní době (tj.40 hodin) a je odměňována. Pokud probíhá jako průprava rozvolněná, při nižším rozsahu, než je stanovená pracovní doba, nesmí její celková délka, úroveň a kvalita být nižší než při celodenní průpravě. U rozvolněné přípravy nesmí být úvazek nižší než 0,5, v případě mateřské nebo rodičovské dovolené nižší než 0,20. Do specializačního vzdělávání lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.
Ministr zdravotnictví může na základě písemné žádosti účastníka specializačního vzdělávání udělit výjimku a rozhodnout o započtení odborné praxe probíhající na neakreditovaném pracovišti do specializačního vzdělávání v případě, že toto pracoviště splňovalo všechny podmínky pro udělení akreditace v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se účastník specializačního vzdělávání vzdělával, a to v období, kdy v něm účastník specializačního vzdělávání odbornou praxi uskutečňoval.
Specializační vzdělávání se uskutečňuje v základním pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.
Doba výkonu zdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijnímprogramu nebo jeho části se započte do specializačního vzdělávání lékaře pouze v případě, že souběžná doba výkonu povolání lékaře v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb dosahovala alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
Do specializačního vzdělávání se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná:
a) v jiném oboru specializace nebo v jiném základním kmeni, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu nebo pokud odpovídá její obsah a rozsah obsahu vzdělávání v základním kmeni stanoveném prováděcím právním předpisem. O započtení odborné praxe rozhodne pověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo;
b) v cizině, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu a vysoká škola nebo osoba, která je podle právních předpisů daného státu oprávněna poskytovat zdravotní služby, potvrzující praxi na svém pracovišti, zabezpečuje specializační vzdělávání lékařů v příslušném oboru v souladu s právními předpisy daného státu; o započtení rozhodne ministerstvo.
Pokud z důvodu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené přerušil lékař výkon lékařského povolání, přičemž je současně zařazen do specializačního vzdělávání v oboru pediatrie, započte se mu na jeho žádost do odborné praxe doba v délce 3 měsíců za mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou u každého dítěte, pro kterou přerušil specializační vzdělávání, trvala-li mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená jednotlivě nebo obě v součtu alespoň 6 měsíců. Do doby odborné praxe lze takto započítat celkem nejvýše 6 měsíců.
Účast na vzdělávání v prvním základním kmeni a v prvním specializačním oboru, do kterého je účastník specializačního vzdělávání zařazen podle tohoto zákona, se považuje za zvyšování kvalifikace podle zákoníku práce. Doposud bylo specializační vzdělávání považováno za prohlubování kvalifikace, což bylo pro lékaře přijatelnější postavení stran následné úhrady nákladů. Jiné vzdělávání než v prvním základním kmeni a v prvním specializačním oboru, do kterého je účastník specializačního vzdělávání zařazen podle tohoto zákona, se považuje za prohlubování kvalifikace podle zákoníku práce.
Lékař může být souběžně zařazen nejvýše ve dvou specializačních oborech, pokudmají shodný kmen. Nemůže být souběžně zařazen ve specializačním oboru a nástavbovém oboru.
Základní medicínské kmeny:
a) anesteziologický,
b) dermatovenerologický,
c) gynekologicko-porodnický,
d) hygienicko-epidemiologický,
e) chirurgický,
f ) interní,
g) kardiochirurgický,
h) maxilofaciálněchirurgický,
i) neurochirurgický,
j) neurologický,
k) oftalmologický,
l) ortopedický,
m) otorinolaryngologický,
n) patologický,
o) pediatrický,
p) psychiatrický,
q) radiologický,
r) urologický a
s) všeobecné praktické lékařství
Délka vzdělávání v základním kmeni je 30 měsíců a je ukončeno zkouškou. Zkouška po ukončeném vzdělávání v základním kmeni se může ve stejném základním kmeni opakovat nejvýše třikrát, nejdříve však za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.
Prováděcí právní předpis stanoví obsah vzdělávání v základních kmenech, požadavky na technické a věcné vybavení a personální zabezpečení pracoviště, které jsou podmínkou pro získání akreditace, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, rozsah a obsah studijních povinností.
Pokud lékař se specializovanou způsobilostí přerušil výkon povolání lékaře na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti poskytovatele zdravotních služeb, poskytujícího zdravotní služby v oboru, pro který získal specializovanou způsobilost. Doškolení probíhá pod vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí, jenž provede záznam o průběhu a ukončení doškolení do průkazu odbornosti; pokud lékař nemá tento průkaz, vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení. V případě, že lékař získal specializovanou způsobilost
ve více oborech, doškolení probíhá pouze v jednom z nich. V nástavbových oborech se doškolení neprovádí. Doškolení probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době.
Doškolení může probíhat i jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu než stanovená týdenní pracovní doba, přitom její rozsah nesmí být nižší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby. Za přerušení výkonu povolání lékaře se považuje i výkon povolání lékaře v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby souhrnně ze všech základních pracovněprávních vztahů, kde je druhem vykonávané práce povolání lékaře.
Do doškolení lékaře se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Pracovní docházka musí být během školení dokumentována.
Akreditace
Akreditaci lze udělit pro:
– základní kmen (žádost neposuzuje akreditační komise),
– vlastní specializovaný výcvik,
– část specializačního vzdělávání uskutečňovanou v rámci poskytování specializované ambulantní péče,
– obor specializačního vzdělávání,
– doplňující odbornou praxi,
– nástavbový obor,
– teoretickou část vzdělávacího oboru (pouze pověřená organizace),
– funkční kurz,
– zajištění odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky.
Žádost o prodloužení akreditace musí být doručena nejpozději 120 dní před vypršením její platnosti. Pokud ministerstvo nerozhodne do dne, kdy platnost akreditace končí, její platnost se prodlužuje do nabytí právní moci nového rozhodnutí.
Akreditační komise
Členy akreditační komise jmenuje ministr tak, že 1/3 členů tvoří zástupci navržení Českou lékařskou komorou, 1/3 zástupci navržení lékařskými fakultami a 1/3 zástupci navržení ministerstvem, kteří jsou vybráni z návrhů odborné společnosti (u oboru posudkové lékařství též z návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení).
Novela odstranila původní znění, které znemožňovalo být členem akreditační komise více než dvě po sobě následující období. Akreditační komise mimo jiné připravují podklady pro stanovení obsahu vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzdělávání, nástavbových oborů a obsah vzdělávání v základním kmeni, dále připravují podklady pro stanovení činností, které lékaři vykonávají na základě úspěšného absolvování
základního kmene.
Vzdělávací rady
Zákon nově konstituuje jako poradní orgán ministerstva vzdělávací radu lékařů. Jeho členy jsou 3 zástupci navržení ministerstvem, 2 zástupci navržení odbornou společností, 2 zástupci navržení ČLK a 2 zástupci navržení lékařskými fakultami.
Vzdělávací rady projednávají jednotnou strukturu a srovnatelnost vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzdělávání a nástavbových oborů. Předkládají návrhy obsahu vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzdělávání a nástavbových oborů ke schválení ministrovi zdravotnictví. Doporučují ministrovi zdravotnictví vznik nebo zánik oborů specializačního vzdělávání, nástavbových oborů nebo funkčních kurzů. Předkládají ministrovi zdravotnictví doporučení k řešení odborných sporů mezi jednotlivými akreditačními komisemi.
Garant oboru, školitel
Akreditované zařízení, které poskytuje lůžkovou péči, jmenuje pro každý akreditovaný obor garanta oboru. Garant oboru přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele. Školitelem může být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí a s minimálně tříletou odbornou praxí po získání specializované způsobilosti v oboru, ve kterém provádí činnost školitele, nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí a s minimálně roční praxí po získání zvláštní specializované způsobilosti v oboru, v němž provádí činnost školitele. (V případě nového
specializačního oboru, pro který není dostatek zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, může být školitelem lékař po předchozím kladném vyjádření akreditační komise. Pokud má akreditované zařízení pouze jednoho školitele, je tento školitel současně garantem oboru a musí splňovat podmínky určené pro garanta oboru – pět let praxe po získání specializované způsobilosti, nebo dva roky praxe po získání zvláštní specializované způsobilosti.)
Školitel zejména dohlíží na odbornou stránku výkonu zdravotnického povolání, průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání a zajišťuje kontinuální odborný dozor a odborný dohled nad účastníky specializačního vzdělávání, kteří mu byli přiděleni. Jeden školitel může vykonávat odborný dozor nad nejvýše 2 lékaři ve specializační přípravě nebo odborný dohled nad nejvýše 3 lékaři ve specializační přípravě. Jeden školitel může vykonávat současně odborný dozor a odborný dohled nad nejvýše 3 lékaři ve specializační přípavě.
Atestační zkouška
Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky.
Ministr zdravotnictví vždy jmenuje členem oborové atestační komise minimálně jednu osobu, která je současně členem příslušné akreditační komise. Ministerstvo vždy do 1. prosince zveřejní na svých internetových stránkách seznam jmenovaných členů atestačních komisí pro následující kalendářní rok.
Ministerstvo vždy do 31. prosince zveřejní na svých internetových stránkách termíny atestačních zkoušek pro následující kalendářní rok.
Atestační zkoušky, nejde-li o atestační zkoušku pro obor všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékárenství, se účastní školitel uchazeče; neúčastní-li se atestační zkoušky školitel uchazeče, účastní se jí garant oboru nebo garantem oboruurčený jiný lékař se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, z nějž je atestační zkouška vykonávána. Tento lékař musí být v základním pracovněprávním vztahu k akreditovanému zařízení, ve kterém probíhalo specializační vzdělávání uchazeče, nebo ve služebním poměru.
Financování specializačního vzdělávání
O dotaci na rezidenční místo může akreditované zařízení požádat, pokud účastník specializačního vzdělávání zahájí specializační vzdělávání v tomto akreditovaném zařízení a současně má akreditované zařízení s účastníkem specializačního vzdělávání uzavřenu pracovní smlouvu v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby a minimálně na dobu délky základního kmene.
Doposud byla povinnost mít uzavřenu pracovní smlouvu po dobu specializačního vzdělávání stanovenou vzdělávacím programem v příslušném oboru.
Nástavbové obory
Vzdělávání v nástavbovém oboru probíhá jako celodenní průprava v zařízeních akreditovaných podle tohoto zákona v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době a je odměňováno.
Do vzdělávání v nástavbovém oboru ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte část již dříve absolvovaného specializačního vzdělávání, vzdělávání v jiném nástavbovém oboru nebo praxi v cizině, pokud odpovídá vzdělávacímu programu příslušného nástavbového oboru. Započte se pouze vzdělání, které bylo absolvováno v období předcházejících 10 let, a to ke dni doručení žádosti o započtení. Do vzdělávání v nástavbovém oboru se studentům a absolventům doktorského studijního programu započítá doba výkonu zdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu. Absolvováním vzdělávání v nástavbovém oboru získává lékař zvláštní specializovanou způsobilost.
Funkční kurzy
Absolvováním funkčního kurzu nelze získat odbornou, specializovanou nebo zvláštní specializovanou způsobilost k výkonu povolání lékaře.
Návrh na vznik funkčního kurzu podává akreditované zařízení ministerstvu, žádost projedná akreditační komise a vzdělávací rada.
Ministerstvo rozhodne o zařazení funkčního kurzu do seznamu funkčních kurzů. Rozsah funkčního kurzu je minimálně 1 měsíc a maximálně 6 měsíců. Vzdělávání může probíhat i jako rozvolněná příprava. Vzdělávací programy schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva
zdravotnictví, při tvorbě vzdělávacích programů spolupracuje s univerzitami a Českou lékařskou komorou. Do vzdělávání ve funkčním kurzu pověřená organizace započte část již dříve absolvovaného specializačního vzdělávání, vzdělávání v nástavbovém oboru nebo v jiném funkčním kurzu, pokud odpovídá vzdělávacímu programu příslušného funkčního kurzu (z posledních 5 let). Doktorské studium se nezapočítává.
Žádost o zařazení do funkčního kurzu podává zdravotnický pracovník pověřené organizaci.
Funkční kurz se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí zřizovanou ministerstvem.
Zahraniční lékaři
Ministerstvo může bez uznání způsobilosti, na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání lékaře, na území České republiky pod přímým odborným vedením lékaře se specializovanou způsobilostí na dobu určitou s vymezením činností, které lze na základě tohoto rozhodnutí vykonávat, pokud je žadatel pozván do České republiky akreditovaným zařízením v příslušném oboru k provedení jednorázového výkonu. Ministerstvo oznámí České lékařské komoře jméno osoby, které bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání.
Ministerstvo může bez uznání způsobilosti, na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností na dobu určitou pod přímým odborným vedením lékaře, pokud je žadatel pozván do České republiky právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokou školou, výzkumnou institucí nebo akreditovaným zařízením, a to:
– k výkonu odborné praxe trvající déle než 3 měsíce, maximálně však 1 rok, nebo
– k výkonu odborné praxe trvající maximálně 3 měsíce.
Ministerstvo vydá bez uznání způsobilosti po prokázání zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a po složení písemné části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky lékaře rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře na dobu určitou pod přímým odborným vedením lékaře, pokud žadatel hodlá absolvovat odbornou praxi v rámci praktické části aprobační zkoušky. Toto rozhodnutí ministerstvo vydá na dobu trvání praktické části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky.
K žádosti o povolení k výkonu odborné praxe je žadatel povinen doložit nostrifikaci. Povolení výkonu odborné praxe je možné vydat v celkovém součtu nejvíce na dobu 2 let.
Lékař vykonávající přímé odborné vedení musí být fyzicky přítomen ve zdravotnickém zařízení, kde je zdravotnické povolání lékaře nebo odborná praxe vykonávána. Lékař vykonávající přímé odborné vedení může toto přímé odborné vedení vykonávat nejvýše nad jedním zdravotnickým pracovníkem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání lékaře nebo rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, a nemůže být současně školitelem. Lékaře oprávněného k výkonu přímého odborného vedení v akreditovaném zařízení určí garant oboru. Lékař vykonávající přímé odborné vedení musí splňovat podmínku minimálně tříleté odborné praxe po získání specializované způsobilosti.
Navzdory snahám České lékařské komory, která s konečným zněním novely nesouhlasila, když i Senát ČR vyslovil argumentaci ČLK podporu tím, že novelu odmítl, byla novela opětovně přijata poslanci a podepsána prezidentem.
Tímto bych chtěl poděkovat především senátorům, kteří vidí stejně jako ČLK v novele promarněnou šanci na zlepšení postgraduálního vzdělávání lékařů.
Zdroj: MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D.,
viceprezident ČLK, Tempus medicorum 03/2017