MUDr. Zbyněk Mlčoch

Rozhodnout se "žít spolu" přináší řadu nových skutečností. Je to nejen sdílení společné domácnosti, ale také společné hospodaření. Zde obvykle nastává problém. Doposud byl každý z partnerů zvyklý hospodařit si se svým příjmem sám a podle svého uvážení, ale jak se zachovat nyní?

Nedá se jednoznačně říci, která varianta je nejlepší, ale v zásadě jsou reálné následující čtyři možnosti:

1. Každý si hospodaří se svým příjmem sám, o společné náklady (elektřina, plyn, nájem a pod.) se partneři podělí rovným dílem.
Tato varianta připadá spravedlivá převážně mužům, kterým obvykle schází sociální cítění. Zde je nutno brát v úvahu, že žena mívá nižší příjem a tuto skutečnost vynahrazuje péčí o domácnost. Žena by na ni neměla nikdy přistoupit.

2. Partneři hospodaří společně. Své příjmy nezatajují a vloží je do společné kasy.
Z těchto peněz hradí veškeré výdaje, uspořené peníze se ukládají na společný účet. Ideální stav, pokud je Váš partner rozumný (nenakupuje nesmysly, neutrácí na automatech apod). Tento způsob hospodaření však někteří jedinci nedokážou zvládnout. Důvodů, proč tomu tak je nespočet. Nejčastěji to bývá lakomost, snaha myslet na svá zadní kolečka - tedy sobeckost, ale i nedospělost chování a neschopnost hospodařit s penězi. Pokud Váš partner nechce takovýto způsob společného hospodaření, zvažte velmi pečlivě jeho důvody. Možná zjistíte, že Váš partner není tím pravým pro společný život.

3. S příjmy hospodaří muž.
Pokud žena o sobě ví že takzvaně "neudrží korunu" a souhlasí s tím, aby s penězi hospodařil muž a potřebné částky ze společného příjmu jí průběžně přiděloval (např. na nákup, spodní prádlo, hygienické potřeby apod.), hradil veškeré výdaje a úspory ukládal na společný účet, je to možné. V ostatních případech na to nepřistupujte.
Muž nakoupí jen to co má v plánu koupit. Většinou ho neoslovují různé akční nabídky.
Bývá šetrnější.

4. S příjmy hospodaří žena.
Pokud tuto variantu zvolí muž dobrovolně, je vše v pořádku. Žena bývá pečlivější, nezapomíná uhradit složenky, ani je neztrácí. Bývá také obvykle kreativnější při nákupech. Má-li například na seznamu k nákupu napsané kuře a v obchodě není, dokáže na místě nakoupit náhradní variantu. Muž obvykle přijde domů bez kuřete. Otázkou k řešení zde bývá takzvané kapesné. Aby tato částka byla adekvátní příjmům a potřebám muže (cigarety, pivo) je třeba, aby se partneři na této částce shodli.

Domnívám se, že partneři by se měli snažit hospodařit spolu. Ze začátku to třeba nebude lehké, ale společným hospodařením se ve vztahu buduje důvěra, rovnoprávnost, odpovědnost a sociální cítění. Takže: jak je to s Vámi?