MUDr. Zbyněk Mlčoch

Vředová choroba gastroduodena je multifaktoriální onemocnění zažívacího traktu. Článek zmiňuje příznaky, léčbu, popisuje také jak samotné vředy vypadají a jaká je prognóza tohoto onemocnění.

Vředová choroba žaludku a dvanáctníku patří k nejvýznamnějším onemocněním naší populace. Předpokládá se, že toto onemocnění postihuje v různém období života až 5 % obyvatelstva, a celkové náklady spojené s jeho léčením se odhadují na 1 % všech finančních prostředků plynoucích do zdravotnictví.

Povězme si tedy formou otázek a odpovědí, jak toto onemocnění vzniká, jak mu lze předcházet, i o tom, jak se dá úspěšně léčit.

K čemu potřebujeme žaludek a dvanáctník?

Zdravá žaludeční sliznice produkuje kyselinu chlorovodíkovou, hlen a enzymy, tj. látky bílkovinné povahy, které jsou schopny štěpit v tomto případě bílkoviny z potravy na jednodušší sloučeniny. V dvanáctníku se natrávená potrava mísí s ostatními trávicími šťávami (žlučí a šťávou břišní slinivky), které zajišťují další chemickou úpravu stravy před tím, než je vstřebána.

Proč žaludeční enzymy netráví sliznici vlastního žaludku, která je také bílkovinné povahy?

U zdravých jedinců je žaludeční sliznice chráněna před samonatrávením ochrannými faktory (činiteli), k nimž patří vrstva žaludečního hlenu, neporušený krevní oběh ve vlásečnicích žaludeční sliznice a celá řada složitých procesů nervové a látkové povahy (např. funkce útrobního nervového systému, sekrece trávicích hormonů a dalších látek).

Jak tedy vznikají a jak vypadají žaludeční a dvanáctníkové vředy?

Vedle ochranných faktorů působí na žaludeční sliznici také řada tzv. útočných (agresivních) faktorů. Mezi ně patří kyselina chlorovodíková, enzymy žaludeční šťávy, některé léky (hormony nadledvinkové kory, salicyláty - např. Acylpyrin a další léky proti revmatickým chorobám, zejména tzv. nesteroidní antirevmatika), alkohol a kouření. Zvláštní význam mezi útočnými faktory přísluší mikrobu Helicobacter pylori, který způsobuje zánět žaludeční sliznice. Jestliže dojde k oslabení ochranných faktorů nebo posílení útočných faktorů, dochází k natrávení stěny žaludku a dvanáctníku a ke vzniku vředu - tj. různě velikého (většinou od 0,5 do 2,0 cm) a různě hlubokého (většinou několik mm) defektu. Helicobacter pylori je při tom rozhodujícím činitelem vzniku více než 90 % dvanáctníkových a asi 70 % žaludečních vředů. Je tedy možno říci, že většina žaludečních a zejména dvanáctníkových vředů je vlastně infekční povahy.

• Obrázky žaludečního a dvanáctníkového vředu k nahlédnutí kliknutím zde

Jak dochází k infekci Helicobacterem pylori a jak častá je v naší populaci?

Mikrob se dostává do organizmu ústy (potrava, nápoje, špinavé ruce). Promořenost organizmu tímto mikrobem stoupá s věkem (přibližně u 50 % osob nad 50 let věku v populaci našeho typu) a se snižujícím se sociálním zázemím člověka. U naprosté většiny postižených osob však Helicobacter způsobí jen zánět žaludeční sliznice, který může být zcela bez příznaků a jen u některých jedinců vyvolá vznik vředu.

Jaké jsou příznaky vředové choroby?

Vynikající český internista Josef Pelnář napsal, že "vředová choroba je onemocnění všední, ale divné". Některé vředy mohou probíhat bez příznaků a některé se pravděpodobně i dokáží zhojit samy. Většina vředů se však projevuje řadou obtíží, z nichž nejvýraznější je bolest. Ta se liší podle polohy vředu a nejcharakterističtější je při vředu dvanáctníku. V tomto případě se bolest vyskytuje vysoko v nadbřišku ve střední čáře s malým šířením do stran. Typicky se objevuje dlouho po jídle (za 2 - 3 hodiny), nalačno a v noci. Bolest ustupuje po jídle. U žaludečního vředu se bolest objevuje dříve po jídle, a to opět podle polohy vředu. Častými příznaky jsou nucení na zvracení, zvracení či pálení žáhy, jejichž příčinou je zvýšená sekrece žaludečních šťáv.

Má vředová choroba nějaké komplikace?

Ano. Komplikace vředové choroby jsou významné a mohou být dokonce prvním projevem onemocnění. Na druhé straně lze v současné době při včasném rozpoznání choroby správnou léčbou komplikacím velmi často předejít. Jedná se zejména o tyto komplikace:

Základní vyšetřovací metodou je endoskopické vyšetření horní části trávicí trubice pomocí zcela ohebné hadičky o průměru několika mm, která obsahuje optická vlákna (fibroskop) nebo mikročip (videoendoskop). Toto vyšetření, provedené rukou odborníka, není náročnější než rentgenové vyšetření a ve srovnání s ním má i významné přednosti. Endoskopie dovoluje kromě dokonalého pohledu také cílený odběr vzorků sliznice a změněných míst žaludečního povrchu (biopsie) k mikroskopickému vyšetření. To umožňuje jednak bezpečné stanovení helicobakterové infekce a jednak je nezbytné u všech žaludečních vředů, neboť asi 5 % z nich může být od počátku rakovinou žaludku. Žaludeční vředy je proto také nutné endoskopicky kontrolovat až do úplného zhojení.

Jaký je průběh vředové choroby?

Do rozpoznání úlohy Helicobactera pylori platilo, že vředová choroba má velmi často vleklý průběh s opakovanými vzplanutími. Při tehdejší léčbě, byť dlouhodobé a zaměřené proti nadměrné žaludeční kyselosti, docházelo k novému vzplanutí choroby do jednoho roku u více než poloviny nemocných. V současné době jsou léčebné postupy, zaměřené na likvidaci helicobakterové infekce a na zhojení jí způsobeného slizničního zánětu a vředu (v celkovém trvání 1-3 týdnů), úspěšné přibližně u 90 % nemocných. Neúspěch těchto postupů (tzv. eradikačních režimů) a počet znovuvzplanutí vředu činí jen asi 10 %. Některé vředy, zejména vzniklé po užívání léků, nemusí zmíněného mikroba obsahovat. V těchto případech je potřebné léčebný postup poněkud pozměnit.

Jak se léčí vředová choroba?

Léčení vředové choroby dosáhlo v posledních 10 letech významného pokroku. Dokladem toho je, že chirurgická léčba vředu zůstává v současnosti vyhrazena jen pro řešení jeho komplikací. Léčení musí být zahájeno brzo a je třeba je chápat jako společnou akci lékaře a pacienta, která může v několika směrech významně ovlivnit celkový výsledek.

Léčebné postupy (eradikační režimy) u vředů vyvolaných zmíněným mikrobem zahrnují nejčastěji podávání léku zamezujícího tvorbu kyseliny chlorovodíkové v kombinaci se dvěmi antibiotiky. Podávání léčiv však zdaleka není jedinou formou léčení vředové choroby. K úspěšnému léčení choroby je také nezbytná spolupráce pacienta.

Spolupráce pacienta spočívá zejména v uskutečňování těchto doporučení:

Prognóza je v podstatě velmi dobrá za předpokladu, že se nemocný bude léčit včas a v plném rozsahu, tzn. že bude mimo jiné ochoten splnit všechna doporučení výše uvedená. Pokrok ve vývoji léčiv je obdivuhodný a je pravděpodobné, že zatím nebylo ještě řečeno poslední slovo. Intenzivně se pracuje na vakcině proti Helicobacteru, která by mohla výrazně omezit nejen výskyt vředové choroby, ale i rakoviny žaludku.

Zdroj:
vzp.cz, text napsal prof. MUDr. Přemysl Frič, recenzent MUDr. Miroslav Zavoral