Zobrazeno: 116757x
Darovací smlouva - darování nemovitosti - formulář zdarma ke stažení.
DAROVACÍ SMLOUVA NA NEMOVITOST
Martin Kovář
trvale bytem: Plzeňská 97, 150 00 Praha 5
Rč 351105/1108
(dále jen „dárce“)
a
Jan Kovář
trvale bytem: Horní 1, 415 01 Teplice
Rč. 720501/1972
(dále jen „obdarovaný“)
uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto
Darovací smlouvu
podle §628 a následujících občanského zákoníku
I.
1. Dárce prohlašuje, že je výlučným vlastníkem budovy č.p. 103 nacházející se na pozemku 1240/1 o výměře 1567 m a pozemku 1240/1 o výměře 1567 m, vše v k.ú. Trnovany, obec Teplice, okres Teplice, zapsané na listu vlastnictví č. 4432, Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice.
2. Dárce nabyl vlastnické právo k nemovitostem uvedeným v článku I. odst. 1 této smlouvy kupní smlouvou ze dne 1.10.1975.
II.
1. Dárce touto smlouvou daruje nemovitosti uvedené v článku I. této smlouvy obdarovanému a převádí na obdarovaného vlastnické právo k těmto nemovitostem.
2. Obdarovaný uvedený dar přijímá.
III.
1. Dárce prohlašuje, že na darovaných nemovitostech neváznou žádné závazky, dluhy, věcná práva ani jiné právní vady.
2. Dárce prohlašuje, že mu není známo, že by darované nemovitosti měly vady, které by neodpovídaly běžné míře opotřebení a na které by měl povinnost obdarovného upozornit.
3. Obdarovaný podpisem této smlouvy potvrzuje, že stav darované nemovitosti je mu znám.
IV.
1. Obdarovaný nabude výlučné vlastnictví k darovaným nemovitostem, které jsou předmětem této smlouvy, vkladem do katastru nemovitostí.
2. Dárce se zavazuje podat návrh na vklad do katastru nemovitostí nejpozději do 3 dnů od podpisu této smlouvy.
V.
Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před podpisem přečetly, že s jejím obsahem souhlasí a na důkaz toho připojují své podpisy.
V Teplicích dne 2.1.2008
Martin Kovář
dárce
úředně ověřený podpis
V Teplicích dne 2.1.2008
Jan Kovář
obdarovaný
úředně ověřený podpis
Související odkaz:
Obecné informace o darovací smlouvě a její náležitosti
Darovací smlouva jako občanskoprávní
institut je upravena v § 628 až 630 občanského zákoníku. Obsahem
darovací smlouvy je závazek dárce bezplatně něco dát obdarovanému. Pro
vznik darovací smlouvy je však potřeba, aby obdarovaný dar přijal.
Bezplatnost je pojmovým znakem této smlouvy.
V případě, že by dárce za dar obdržel jiné majetkové protiplnění,
nejednalo by se o darovací smlouvu, ale o jiný druh smlouvy; např.
smlouvu směnnou nebo kupní. Na překážku však není, jestliže dárce spojí
svůj dar s převzetím povinnosti nebo příkazem. Dar může být svázán i s
odkládací nebo rozvazovací podmínkou. To znamená, že přechod
vlastnického práva z dárce na obdarovaného může byt vázán například
na podmínku dosažení určitého věku obdarovaného nebo dosažení určitého
studijního průměru. Podmínkou přechodu vlastnického práva však nemůže
být stanovena smrt dárce. Podmínkou nemůže být ani plnění nemožné nebo
protiprávní.
Předmětem daru může být věc, právo nebo jiná majetková hodnota.
Pokud je předmětem darovací smlouvy nemovitost, stanoví zákon povinnost
dodržet písemnou formu. Tato forma musí být dodržena i v případě, že
předmětem daru je pohledávka.
K uzavření darovací smlouvy může dojít pouhou tradicí, tedy předáním
daru dárcem obdarovanému a převzetím daru obdarovaným. Takovýto způsob
se nazývá reálným uzavřením smlouvy. K uzavření darovací smlouvy muže
dojít i dohodou s tím, že k předaní daru dojde později. V tomto případě
hovoříme o konsensuálním způsobu uzavření smlouvy.
Z darovací smlouvy vyplývá dárci povinnost předat obdarovanému
předmět daru a upozornit ho na jeho vady. Obdarovaný má naopak právo
dar přijmout a v případě, že má dar vady jej dárci vrátit. Toto právo
se však promlčuje v obecné tříleté lhůtě, která započne běžet převzetím
daru obdarovaným.
Významným právem dárce je požadovat navrácení daru od obdarovaného
v případě, že se obdarovaný chová k dárci nebo jeho rodině tak, že tím
hrubě porušuje dobré mravy. Zákon pojem dobrých mravů nedefinuje. Jedná
se neurčitý právní pojem, jehož výklad je v konkrétním případě závislý
na posouzení soudce. Obecně jsou dobré mravy považovány za mravnost,
pravidla slušného chování, rovného postavení stran.
Zákon požaduje pro překročení norem slušného chování vyšší
intenzitu. K porušení dobrých mravů musí dojít hrubým způsobem.
Nepostačí tedy jen jejich prosté porušení. I zde zákonodárce použil
neurčitý termín a tím nechal na posouzení soudu, zda se jedná o hrubé
porušení nebo nikoli.
Každý, kdo se bude chtít dovolat svého práva na vrácení daru, bude
muset požádat soud o vyslovení rozsudku, že na něj vlastnické právo
znovu přešlo. Této žalobě se říká určovací. Žalobce v ní musí doložit
skutečnosti rozhodné pro posouzení zda se žalovaný na něm nebo jeho
rodině dopustil jednání, kterým hrubým způsobem porušil dobré mravy.
Nestačí pouhé tvrzení hrubého porušení.
Na závěr lze doporučit každému, kdo hodlá někoho obdarovat,
promyslet předem možné varianty důsledků svého jednání. V případě
poskytnutí daru vyšší hodnoty lze pouze doporučit sepsání písemné
smlouvy ve které se jednotlivá vzájemná práva a povinnosti jasně
vymezí.
|